Pracovní místa mír do Iráku nepřinesou

Jak do Iráku přitéká první kapka „přívalu“ vojáků USA, který ohlásil prezident Bush, dostává se do popředí další otázka ohledně nové prezidentovy politiky, jež tu má odvrátit totální občanskou válku. Může použití amerických financí ke znovuotevření iráckých státních podniků přimět mladé muže k opuštění povstání a sektářských milic? Ta myšlenka zní logicky: muž s dobrým zaměstnáním, které mu dává možnost vybudovat si slušný život, nebude chtít bojovat s Američany ani se svými iráckými krajany, nebo ne?

Tato strategie opřená o pracovní místa bohužel s největší pravděpodobností násilí neomezí. Irácké státní podniky byly úhelným kamenem hospodářské politiky Saddáma Husajna. Tyto státní společnosti, podepírané vojenskými zakázkami, ovšem nikdy neměly dobré řízení a nebyly efektivní; výrazně nadbytečně personálně obsazené, produkovaly jen málo, podobně jako zkrachovalé státní podniky někdejšího Sovětského svazu.

Kromě ropného a energetického sektoru státní podniky navíc nikdy nebyly v Iráku významnými zaměstnavateli. Například zhruba 180 podniků při ministerstvu průmyslu a nerostů, pod které spadají všechny státní výrobní podniky, nezaměstnávalo v zemi s 27 miliony obyvatel nikdy víc než 100 tisíc pracujících.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/ZbKkqvD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.