0

Ekonomická rozpolcenost Iráku

Každý, kdo se podívá na Irák, uvidí stát rozdělený na komunitu šíitů, sunnitů a Kurdů. Stejně fundamentálním dělítkem – které k probíhajícímu povstání přispělo stejnou měrou jako sektářské půtky a odpor vůči Američany vedené vojenské okupaci – je však prohlubující se propast mezi bohatými a chudými Iráčany.

Po osvobození Iráku začala většina lidí, zejména těch chudých, doufat v charismatického vůdce, který by je uchránil před trpkou realitou každodenního života. Tito lidé byli vychováni ve strachu, a neměli proto představu, jak by se dala na jejich společnost aplikovat demokracie nebo jak by mohly skupiny na ochranu lidských práv a občanské organizace pomoci utvářet budoucnost.

Irák tak záhy čelil novému společenskému rozdělení. Na jedné straně stáli lidé, kteří pochopili, jak fungovat v demokracii, získat moc a realizovat své ambice. Naučili se hovořit jazykem demokracie, vydělali přitom peníze, dosáhli vlivu a zajistili, aby jejich práva a výsady hájily nezávislé organizace.

Na druhé straně ovšem zůstává obrovská populace bezmocných Iráčanů včetně vdov a rozvedených či opuštěných žen, které nemají nikoho, kdo by se postaral o ně a jejich děti. Pro tyto lidi demokracie a lidská práva neznamenají nic. Jsou neinformovaní, chudí a nemocní. Stali se oběťmi vzdělávacího systému, který se před více než deseti lety zhroutil, a jsou málo kvalifikovaní na to, aby ve zničeném iráckém hospodářství našli zaměstnání.