Každý, kdo se podívá na Irák, uvidí stát rozdělený na komunitu šíitů, sunnitů a Kurdů. Stejně fundamentálním dělítkem – které k probíhajícímu povstání přispělo stejnou měrou jako sektářské půtky a odpor vůči Američany vedené vojenské okupaci – je však prohlubující se propast mezi bohatými a chudými Iráčany.
Po osvobození Iráku začala většina lidí, zejména těch chudých, doufat v charismatického vůdce, který by je uchránil před trpkou realitou každodenního života. Tito lidé byli vychováni ve strachu, a neměli proto představu, jak by se dala na jejich společnost aplikovat demokracie nebo jak by mohly skupiny na ochranu lidských práv a občanské organizace pomoci utvářet budoucnost.
Irák tak záhy čelil novému společenskému rozdělení. Na jedné straně stáli lidé, kteří pochopili, jak fungovat v demokracii, získat moc a realizovat své ambice. Naučili se hovořit jazykem demokracie, vydělali přitom peníze, dosáhli vlivu a zajistili, aby jejich práva a výsady hájily nezávislé organizace.
Každý, kdo se podívá na Irák, uvidí stát rozdělený na komunitu šíitů, sunnitů a Kurdů. Stejně fundamentálním dělítkem – které k probíhajícímu povstání přispělo stejnou měrou jako sektářské půtky a odpor vůči Američany vedené vojenské okupaci – je však prohlubující se propast mezi bohatými a chudými Iráčany.
Po osvobození Iráku začala většina lidí, zejména těch chudých, doufat v charismatického vůdce, který by je uchránil před trpkou realitou každodenního života. Tito lidé byli vychováni ve strachu, a neměli proto představu, jak by se dala na jejich společnost aplikovat demokracie nebo jak by mohly skupiny na ochranu lidských práv a občanské organizace pomoci utvářet budoucnost.
Irák tak záhy čelil novému společenskému rozdělení. Na jedné straně stáli lidé, kteří pochopili, jak fungovat v demokracii, získat moc a realizovat své ambice. Naučili se hovořit jazykem demokracie, vydělali přitom peníze, dosáhli vlivu a zajistili, aby jejich práva a výsady hájily nezávislé organizace.