Irácké kulky a volby

Když v roce 2003 začala válka v Iráku, měla Bushova administrativa velmi ambiciózní plány: stejně jako v případě Německa a Japonska po roce 1945 se předpokládala dlouhá a pokojná okupace, během níž zajistí prosperitu zvyšující se produkce ropy a přitom budou po částech budovány demokratické struktury. Základem měla být liberální, ba přímo postmoderní ústava obsahující záruku 25% parlamentních křesel pro ženy.

V dnešním Iráku není mír ani prosperita. Ústava, o níž se bude hlasovat 15. října, sice zakotvuje ono pětadvacetiprocentní pravidlo, ale jinak není ani zdaleka liberální. Klíčové ustanovení (článek 2), podle něhož žádný zákon nesmí být v rozporu s „nespornými pravidly islámu“, porušuje základní princip parlamentní suverenity a bude bránit tomu, aby legislativa splňovala mezinárodní standardy.

Například hranici pohlavní zletilosti u dívek nelze stanovit na více než devět let, poněvadž sám Mohamed měl devítiletou manželku. Z toho vyplývá, že devítileté dívky jsou zletilé i z hlediska trestního práva a lze proti nim uplatnit trest smrti – řekněme za to, že přestoupí na jiné náboženství. V širším měřítku pak mohou šíité tohoto ustanovení využít k tomu, aby nadřadili své ajatolláhy nad zvolený parlament, jak je tomu v Íránu, protože pouze ti jsou oprávněni stanovovat „pravidla“ islámu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Gi5mzRB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.