0

Protikřesťanské pogromy v Iráku

Svět sužují obavy, že se Irák propadá do občanské války mezi šíity, sunnity a Kurdy. V této vynořující se válce všech proti všem však riziko naprostého zániku hrozí malé irácké obci asyrských křesťanů.

Irácké křesťanské komunity patří mezi nejstarší na světě, neboť své náboženství v Mezopotámii vyznávají už téměř od dob Krista. Vznik Asyrské apoštolské církve například sahá až do roku 34 po Kristu a ke svatému Petru. Dějiny Asyrské církve Východu jdou zase až do roku 33 po Kristu a ke svatému Tomášovi. Aramejština, jíž stále mnozí iráčtí křesťané hovoří, je jazykem těchto apoštolů – a jazykem Krista.

Když byli asyrští křesťané muslimskými vládci tolerováni, přinášeli společnostem, v nichž žili, mnoho dobrého. Jejich učenci napomohli nástupu „zlatého věku“ arabského světa, neboť z řečtiny a syrštiny přeložili do arabštiny významná díla. V nedávných dobách se ovšem tolerance vyskytovala jen zřídka. Během arménské genocidy v letech 1914-1918 osmanští Turkové za pomoci Kurdů vyvraždili 750 tisíc Asyřanů – zhruba dvě třetiny jejich tehdejšího počtu.

Za irácké hášimovské monarchie Asyřané čelili perzekuci kvůli spolupráci s Brity během první světové války. Mnozí prchli na Západ, mezi nimi i patriarcha církve. Během Saddámových válek s Kurdy byly zničeny stovky asyrských vesnic, jejich obyvatelé ztratili domov a desítky starověkých kostelů srovnaly se zemí bomby. Výuka syrštiny byla zakázána a Asyřané byli nuceni dávat svým dětem arabská jména, což mělo podrýt jejich křesťanskou identitu. Ti, kdo si chtěli udržet práci ve státní správě, se museli přihlásit k arabské národnosti.