Ještě než se na čínské televizní obrazovky dostaly záběry prvních řízených střel dopadajících na Bagdád, intelektuálové po celé zemi diskutovali o Američany vedené válce proti Iráku a o reakci vlády. Komentáře v předních novinách a internetových magazínech předvedly názorovou rozmanitost, jakou lze ve státem řízených médiích vidět jen zřídka, a vyvolaly širší diskuse v obývacích pokojích národa.
Většina debat se točila kolem toho, zda je válka oprávněná. Názory bylo možné číst v novinách a on-line diskusích, například na domovské stránce fakulty médií věhlasné univerzity Čchin-kua. Ta zveřejnila protiválečnou petici s více než tisícem signatářů, většinou akademiků.
Tyto reakce zdola byly v souladu s protiválečným stanoviskem vlády, přesto jsou jistým překvapením v zemi, která nepřeje improvizovaným politickým projevům. Ještě větším překvapením tedy bylo vidět veřejně vyjádřené proválečné názory, jako třeba petici, která se objevila v týdeníku Světový kurýr 21. století se sídlem v Kuang-čou. Petice vyjádřila tabuizované přesvědčení: totiž že ,,lidská práva jsou vyšší hodnou než státní svrchovanost."
Ještě než se na čínské televizní obrazovky dostaly záběry prvních řízených střel dopadajících na Bagdád, intelektuálové po celé zemi diskutovali o Američany vedené válce proti Iráku a o reakci vlády. Komentáře v předních novinách a internetových magazínech předvedly názorovou rozmanitost, jakou lze ve státem řízených médiích vidět jen zřídka, a vyvolaly širší diskuse v obývacích pokojích národa.
Většina debat se točila kolem toho, zda je válka oprávněná. Názory bylo možné číst v novinách a on-line diskusích, například na domovské stránce fakulty médií věhlasné univerzity Čchin-kua. Ta zveřejnila protiválečnou petici s více než tisícem signatářů, většinou akademiků.
Tyto reakce zdola byly v souladu s protiválečným stanoviskem vlády, přesto jsou jistým překvapením v zemi, která nepřeje improvizovaným politickým projevům. Ještě větším překvapením tedy bylo vidět veřejně vyjádřené proválečné názory, jako třeba petici, která se objevila v týdeníku Světový kurýr 21. století se sídlem v Kuang-čou. Petice vyjádřila tabuizované přesvědčení: totiž že ,,lidská práva jsou vyšší hodnou než státní svrchovanost."