1

Mohla by íránská ekonomika potopit Rúháního?

CAMBRIDGE – Na „řízenou demokracii“ probíhají v Íránu pozoruhodně nepředvídatelné prezidentské volby. Ty nadcházející, které se uskuteční 19. května, nejsou výjimkou, neboť současný prezident Hasan Rúhání čelí dvěma tvrdošíjným konzervativním vyzyvatelům.

Rúháního oponent Ebráhím Raísí je vysoce postavený duchovní, považovaný za možného nástupce íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Raísího kampani se dostalo vzpruhy po odstoupení jiného stoupence tvrdé linie, teheránského starosty Mohammada Báqira Qálíbáfa, který oproti Rúhánímu ve volbách roku 2013 sesbíral třetinu hlasů.

Když byl Rúhání v roce 2013 zvolen, sužovala Írán 35% inflace, národní měna rok před tím devalvovala o dvě třetiny a ekonomiku ochromovaly mezinárodní sankce. Vývoz ropy a výroba automobilů – přední odvětví íránského zpracovatelského průmyslu – byly tou dobou v poklesu o dvě třetiny a neklidní průmysloví dělníci se domáhali dlužných mezd.

Rúhání vedl kampaň proti populistickým politikám dřívějšího prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda a slíbil oproti přerozdělování upřednostnit pracovní místa a výrobu. Řekl, že bude dohlížet na inflaci, dojedná se Západem dohodu o ukončení sankcí a obnoví makroekonomickou stabilitu.