Workers at the Iranian Khodro car manufacturing plant make Iranian car models Scott Peterson/Getty Images

Jak Írán zareaguje na nové sankce

PRINCETON – Íránský rial ztratil od prosince 2017 třetinu své hodnoty. A prudké znehodnocení směnného kurzu 10. dubna přimělo tamní vládu k tomu, aby zastavila domácí transakce v zahraniční měně a zakázala držení zahraničních měn v hodnotě přesahující 10 000 eur (12 000 dolarů).

Tento krok vlády představuje radikální změnu kurzu po třech desetiletích relativně liberální hospodářské politiky, kdy úřady povolovaly devizové transakce v soukromém sektoru, a dokonce i odliv kapitálu. Nejde o pouhý projev íránských obav z opětovného zavedení sankcí ze strany USA po 12. květnu, kdy se očekává, že americký prezident Donald Trump dostojí svému slibu z předvolební kampaně a odstoupí od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Spíše se už Írán adaptuje na nový svět, v němž vyhlídka sblížení se Západem slábne.

V situaci, kdy hrozba obnovení amerických sankcí už dnes zapříčinila krizi rialu, využívá Trumpova administrativa jaderné dohody, dříve známé pod názvem Společný komplexní akční plán (JCPOA), k tomu, aby se pokusila donutit Írán k přijetí dalších omezení jeho jaderného programu a také programu balistických raket. Vzhledem k tomu, že v případě JCPOA usedl Írán k jednacímu stolu necelý rok po předchozím zhroucení směnného kurzu – v říjnu 2012 o 200% –, není zcela od věci domněnka, že vláda Trumpovým požadavkům ustoupí.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/cHtpDMK/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.