Workers at the Iranian Khodro car manufacturing plant make Iranian car models Scott Peterson/Getty Images

Jak Írán zareaguje na nové sankce

PRINCETON – Íránský rial ztratil od prosince 2017 třetinu své hodnoty. A prudké znehodnocení směnného kurzu 10. dubna přimělo tamní vládu k tomu, aby zastavila domácí transakce v zahraniční měně a zakázala držení zahraničních měn v hodnotě přesahující 10 000 eur (12 000 dolarů).

Tento krok vlády představuje radikální změnu kurzu po třech desetiletích relativně liberální hospodářské politiky, kdy úřady povolovaly devizové transakce v soukromém sektoru, a dokonce i odliv kapitálu. Nejde o pouhý projev íránských obav z opětovného zavedení sankcí ze strany USA po 12. květnu, kdy se očekává, že americký prezident Donald Trump dostojí svému slibu z předvolební kampaně a odstoupí od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Spíše se už Írán adaptuje na nový svět, v němž vyhlídka sblížení se Západem slábne.

V situaci, kdy hrozba obnovení amerických sankcí už dnes zapříčinila krizi rialu, využívá Trumpova administrativa jaderné dohody, dříve známé pod názvem Společný komplexní akční plán (JCPOA), k tomu, aby se pokusila donutit Írán k přijetí dalších omezení jeho jaderného programu a také programu balistických raket. Vzhledem k tomu, že v případě JCPOA usedl Írán k jednacímu stolu necelý rok po předchozím zhroucení směnného kurzu – v říjnu 2012 o 200% –, není zcela od věci domněnka, že vláda Trumpovým požadavkům ustoupí.

https://prosyn.org/cHtpDMKcs