Íránský úděl

Významným nedostatkem v dnešním světě je přetrvávající pojetí geopolitiky, v níž je výhra jednoho nutně prohrou druhého. V období po studené válce přitom svět v rámci podpory míru a stability očekával něco jiného. Místo toho se po teroristických útocích z 11. září 2001 vychýlilo těžiště směrem ke „globální válce proti teroru“, která se v praxi stala odůvodněním pro udržování studenoválečnické mentality a podporu strategií preventivní války a změny režimu, jež pouze zintenzivnily nedostatek bezpečnosti, nestabilitu a mezinárodní terorismus.

Vezměte si mou zemi, Írán, která už 250 let nikoho nenapadla. Po desetiletích boje proti diktatuře a zahraniční nadvládě jsme si v roce 1979 zajistili svobodu a nezávislost tím, že jsme vytvořili takový politický systém, pro jaký jsme se rozhodli. Místo aby však Spojené státy navázaly s Íránem na základě této nové reality přátelské vztahy, ustavičně se snažily obnovit svou nadvládu, a dokonce poskytly mohutnou diplomatickou, finanční i vojenskou pomoc Saddámu Husajnovi při jeho válce proti mé zemi v 80. letech.

Současný spor o mírový a právoplatný jaderný program Íránu je součástí tohoto schématu plného nepodložených obvinění, dvojího metru a morální i právní nedůslednosti, které se vesměs ukrývají za údajnou hrozbou šíření. Mírový jaderný program Íránu však vznikl koncem šedesátých a v sedmdesátých letech. Poptávka Íránu po energii přesáhne jeho nabídku, což v blízké budoucnosti dost možná sníží, či dokonce eliminuje jeho ropné exportní kapacity. Do roku 2020 tudíž Írán naléhavě potřebuje vyrobit 20 000 megawatt jaderné energie.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/aQ0tZKq/cs;