0

Íránský preventivní úder

Svářící se a soupeřící íránští lídři se svými činy rozhodli odmítnout nabídku Evropy a Spojených států na poskytnutí jaderného reaktoru, náhradních dílů k letadlům, navázání hospodářské spolupráce a dalších věcí výměnou za to, že se vzdají obohacování uranu. Mnozí lidé doufali, že íránští vůdci navzdory svému extremismu nabídku přijmou, už proto, aby se vyhnuli sankcím – které bezpochyby přijdou, i když je Čína a Rusko odmítnou podpořit v Radě bezpečnosti OSN. USA a Evropa jsou tentokrát sjednoceny a dokážou Írán v podstatě odříznout od světové bankovní soustavy, zakázat íránským předákům cesty na Západ a zastavit vývoz veškerého zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků.

Namísto pasivního čekání na sankce se vedoucí íránští představitelé rozhodli rozpoutat blízkovýchodní krizi tím, že zorganizují útoky proti Izraeli. Jejich cílem je odradit USA a Evropany od rozpoutání jiné krize – finanční trhy a každodenní evropská politika dokážou snášet konflikty jen do určité míry. Íránští činitelé možná také doufají, že se jim podaří rozbít současný jednotný postoj EU a USA.

Íránský nárok na vedoucí roli v muslimském světě je navíc podkopáván konfliktem v Iráku, v němž Írán podporuje šíitské milice, které zabíjejí sunnity. Každý další den plný krvavých atentátů a poprav v Iráku připomíná Arabům, že Íránci nejsou Araby ani sunnity. Útoky na Izrael však muslimy sjednocují a přinášejí vděčnost Arabů.

Postup Íránu byl připraven na řadě setkání s představiteli Hamásu i Hizballáhu v Libanonu. Vůdce Hamásu Chálid Mašál, který žije pod syrskou ochranou v Damašku, odcestoval do Teheránu, kde obdržel zoufale potřebných asi 50 milionů dolarů. Ačkoliv jde o odnož sunnitského Muslimského bratrstva, jehož arabským finančním přispěvatelům se ajatolláhové protiví, rozhodl se Hamás na íránském plánu spolupracovat, protože byl diplomaticky izolován a odříznut od západních financí kvůli odmítnutí uznat Izrael.