0

Zašmodrchaná prezidentská politika Íránu

WASHINGTON – Rozhodnutí bývalého íránského prezidenta Mohammada Chátamího nekandidovat znovu na prezidentskou funkci znovu odhalilo, jak je dnes íránská prezidentská politika zamotaná. Nejdůležitější otázka, kterou je třeba mít na paměti při snaze z�tohoto zmatku vybřednout, nezní, kdo bude zvolen, nýbrž spíše co tato volba prozradí o záměrech nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího. Nejpravděpodobnějším výsledkem bude bohužel pokračující proměna islámské republiky ze země s�civilní vládou v�kasárenský stát, v�němž významnou roli při rozhodování o politických a ekonomických záležitostech bude hrát armáda.

Nelze předvídat, kdo nakonec vyjde z�hlasování jako vítěz, avšak nikoliv proto, že je Írán demokratický. Ajatolláh Chameneí, který je také nejvyšším velitelem ozbrojených sil, dohlíží na instituce, jež budou volby organizovat: na Strážní radu a ministerstvo vnitra, které budou dozorovat volební proces, ale i na milice Basídž a Revoluční gardu (IRGC), jež neoficiálně kontrolují volební urny a přepočítávání hlasů.

Poslední průzkumy ukazují, že rostoucí neoblíbenost současného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda pramení převážně z�jeho hospodářské politiky. Ačkoliv ceny ropy dosáhly v�roce 2008 historického maxima, nezaměstnanost a inflace (momentálně 31%) se vymkly kontrole a vláda čelí rozpočtovému schodku ve výši 44 miliard dolarů. Zhruba 80% ekonomiky představuje veřejný sektor, který se spoléhá zejména na dnes prudce klesající příjmy z�ropy, zatímco íránské banky čelí úvěrové krizi a guvernér Íránské centrální banky Mahmúd Bahmání odhaduje celkovou výši nesplacených závazků na 38 miliard dolarů.

Ahmadínežádova neoblíbenost však nemusí nutně oslabit jeho naděje na znovuzvolení. Několik měsíců před volbami se totiž žádný ze dvou hlavních politických proudů, konzervativní a reformní, neshodl na svém kandidátovi. Na straně reformního křídla zůstává ve hře deklarovaný reformátor a bývalý předseda madžlisu (parlamentu) Mehdí Karrúbí. Očekává se, že do souboje vstoupí také bývalý premiér Mir Husajn Musáví a bývalý ministr vnitra Abdalláh Núrí.