WASHINGTON – Rozhodnutí bývalého íránského prezidenta Mohammada Chátamího nekandidovat znovu na prezidentskou funkci znovu odhalilo, jak je dnes íránská prezidentská politika zamotaná. Nejdůležitější otázka, kterou je třeba mít na paměti při snaze z�tohoto zmatku vybřednout, nezní, kdo bude zvolen, nýbrž spíše co tato volba prozradí o záměrech nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího. Nejpravděpodobnějším výsledkem bude bohužel pokračující proměna islámské republiky ze země s�civilní vládou v�kasárenský stát, v�němž významnou roli při rozhodování o politických a ekonomických záležitostech bude hrát armáda.
Nelze předvídat, kdo nakonec vyjde z�hlasování jako vítěz, avšak nikoliv proto, že je Írán demokratický. Ajatolláh Chameneí, který je také nejvyšším velitelem ozbrojených sil, dohlíží na instituce, jež budou volby organizovat: na Strážní radu a ministerstvo vnitra, které budou dozorovat volební proces, ale i na milice Basídž a Revoluční gardu (IRGC), jež neoficiálně kontrolují volební urny a přepočítávání hlasů.
Poslední průzkumy ukazují, že rostoucí neoblíbenost současného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda pramení převážně z�jeho hospodářské politiky. Ačkoliv ceny ropy dosáhly v�roce 2008 historického maxima, nezaměstnanost a inflace (momentálně 31%) se vymkly kontrole a vláda čelí rozpočtovému schodku ve výši 44 miliard dolarů. Zhruba 80% ekonomiky představuje veřejný sektor, který se spoléhá zejména na dnes prudce klesající příjmy z�ropy, zatímco íránské banky čelí úvěrové krizi a guvernér Íránské centrální banky Mahmúd Bahmání odhaduje celkovou výši nesplacených závazků na 38 miliard dolarů.
WASHINGTON – Rozhodnutí bývalého íránského prezidenta Mohammada Chátamího nekandidovat znovu na prezidentskou funkci znovu odhalilo, jak je dnes íránská prezidentská politika zamotaná. Nejdůležitější otázka, kterou je třeba mít na paměti při snaze z�tohoto zmatku vybřednout, nezní, kdo bude zvolen, nýbrž spíše co tato volba prozradí o záměrech nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího. Nejpravděpodobnějším výsledkem bude bohužel pokračující proměna islámské republiky ze země s�civilní vládou v�kasárenský stát, v�němž významnou roli při rozhodování o politických a ekonomických záležitostech bude hrát armáda.
Nelze předvídat, kdo nakonec vyjde z�hlasování jako vítěz, avšak nikoliv proto, že je Írán demokratický. Ajatolláh Chameneí, který je také nejvyšším velitelem ozbrojených sil, dohlíží na instituce, jež budou volby organizovat: na Strážní radu a ministerstvo vnitra, které budou dozorovat volební proces, ale i na milice Basídž a Revoluční gardu (IRGC), jež neoficiálně kontrolují volební urny a přepočítávání hlasů.
Poslední průzkumy ukazují, že rostoucí neoblíbenost současného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda pramení převážně z�jeho hospodářské politiky. Ačkoliv ceny ropy dosáhly v�roce 2008 historického maxima, nezaměstnanost a inflace (momentálně 31%) se vymkly kontrole a vláda čelí rozpočtovému schodku ve výši 44 miliard dolarů. Zhruba 80% ekonomiky představuje veřejný sektor, který se spoléhá zejména na dnes prudce klesající příjmy z�ropy, zatímco íránské banky čelí úvěrové krizi a guvernér Íránské centrální banky Mahmúd Bahmání odhaduje celkovou výši nesplacených závazků na 38 miliard dolarů.