Méně je více v jaderné politice Íránu

NEW YORK – Nedávný přehled úsudků amerických tajných služeb National Intelligence Estimate (NIE) říká, že Írán sice kdysi měl „program vývoje jaderných zbraní“, ale v roce 2003 jej přerušil, což znamená, že za Bushovy administrativy k americkému útoku na Írán pravděpodobně nedojde. Jak by americký prezident světu vysvětlil, proč bombarduje zařízení k výrobě jaderných zbraní, o nichž jeho vlastní zpravodajské služby prohlásily, že neexistují?

Svět byl tedy se vší pravděpodobností ušetřen politiky, která by byla stejně marná jako ničivá. Vždyť činem, který by s největší jistotou zaručil, že si Írán jaderné zbraně pořídí, by bylo právě jeho napadení. (Devět let po izraelském bombardování iráckého jaderného reaktoru v Osiraku roku 1981 zbýval Saddámu Husajnovi k získání atomové bomby navzdory náletu už jen rok.)

Avšak NIE ke svému závěru dospěla zvláštním způsobem. Každý odborně kvalifikovaný člověk ví, že k civilní jaderné energii a k jaderným zbraním vede tatáž cesta, kromě několika posledních, poměrně jednoduchých kroků. Náročnou částí je získání štěpných materiálů – plutonia nebo vysoce obohaceného uranu. Jakmile je toto hotovo, zbytek dokáže udělat kterýkoli stát – anebo dokonce sofistikovaná teroristická skupina.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/hq3V9pN/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.