4

Írán ve středu dění

PAŘÍŽ – Mezinárodní vyjednávání o íránském jaderném programu probíhají v takové či onaké podobě už více než deset let. Není tedy žádné překvapení, že lhůta pro uzavření závěrečné dohody byla znovu prodloužena. Írán a jeho protistrana – pětice stálých členů Rady bezpečnosti Organizace spojených národů plus Německo (P5+1) – nyní mají na dosažení dohody čas do konce června.

Je to skličující vývoj a bylo by snadné prohlásit, že celý proces se zdá být odsouzený k zániku. Existuje však důvod k naději. V právě probíhajícím kole vyjednávání totiž dva klíčoví hráči, Írán a Spojené státy, dávají najevo ochotu – ne-li přímo zoufalou snahu – dovést rozhovory k úspěšnému závěru.

Íránský prezident Hasan Rúhání i americký prezident Barack Obama by na dohodě vydělali. Sankce uvalené na Írán začínají těžce doléhat na ekonomiku země a urovnání sporu je nezbytným předpokladem jakéhokoliv úsilí obou zemí spolupracovat na mírové dohodě v Sýrii nebo řešit hrozbu ze strany Islámského státu.

Írán se právě oklepává z tříletého vnitřního politického zápasu. Armáda a tvrdé jádro mullů, kteří jsou přesvědčeni, že by Írán měl vyrobit jadernou zbraň, se střetli s převážnou částí podnikatelské komunity a reformními mully pod vedením Rúháního a bývalého prezidenta Muhammada Chátamího, kteří jsou naopak přesvědčeni, že by to dělat neměl. Výsledek byl nejistý – až do chvíle, kdy nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí zopakoval fatvu zakazující jaderné zbraně.