15

Budoucnost jaderné dohody s Íránem

NEW YORK – „Mnohé může přijít k čertu na cestě od číše ke rtu,“ praví staré anglické přísloví. Zdánlivě vyřešená a jistá věc ve skutečnosti není ani vyřešená, ani jistá. Pokud obdobný výraz neexistuje v perštině, pak se odvažuji tvrdit, že se brzy objeví.

Důvodem jsou samozřejmě „Parametry společného všeobecného akčního plánu týkajícího se jaderného programu Íránské islámské republiky“ neboli rámec, který nedávno přijali Írán a skupina P5+1 (pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN – Čína, Velká Británie, Francie, Rusko a Spojené státy – plus Německo). Dohoda představuje důležitý politický a diplomatický milník, obsahuje více detailů a má širší záběr, než mnozí předpokládali.

Navzdory tomu všemu však text ponechává bez odpovědi nejméně tolik otázek, kolik jich řeší. Hlavní témata ve skutečnosti stále nejsou vyřešena – což ostatně ukážou nadcházející týdny, měsíce a roky. Blíž k pravdě je tvrzení, že skutečná debata o jaderné dohodě s Íránem teprve začíná.

Rámec významně omezuje íránský jaderný program včetně množství a typu odstředivek, typu reaktorů a množství a kvality obohaceného uranu, jímž země může disponovat. Stanovuje standardy inspekcí potřebných k vybudování důvěry, že Írán své závazky skutečně plní. A obsahuje také ustanovení umožňující zmírnění hospodářských sankcí, jakmile Írán své závazky doložitelným způsobem dodrží.