Íránská ekonomika po volbách

LONDÝN – Nedávné zisky provládních reformních kandidátů v íránských parlamentních volbách poskytly prezidentu Hasanu Rúhánímu v polovině funkčního období vítanou vzpruhu. Obrovské ekonomické problémy však přetrvávají. A v nadcházejících měsících vytyčí právě ony bitevní linie mezi prezidentem a jeho ultrakonzervativními protivníky v parlamentu i mimo něj.

Volby se obvykle vyhrávají a prohrávají podél politických linií a ani nedávné hlasování v Íránu není výjimkou. V tomto případě však existují důvody věřit, že významným hnacím motorem politické změny byly ekonomické ohledy, o čemž svědčí i mohutná účast u hlasovacích uren. Od loňského července, kdy Írán podepsal průlomovou jadernou dohodu s pěti stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a Evropskou unií, dosahuje očekávání obyvatel, že se hospodářská situace zlepší, horečnatého vrcholu.

Rúhání si je důležitosti ekonomických očekávání dobře vědom; právě ona ho koneckonců vynesla v roce 2013 do prezidentské funkce. Nedávná předvolební kampaň opětovně čerpala sílu ze slibu zlepšení ekonomické situace, kterou těžce poznamenala léta tvrdých hospodářských sankcí a špatného domácího řízení. Proto dal Rúhání vysokou prioritu dosažení dohody s okolním světem, která udělá tečku za jadernou kapitolou a vydláždí cestu k hospodářskému zotavení.