0

Investiční strategie po krizi

MILÁN – Současná krize tvrdě zasáhla investory. Vyvozují se z ní ponaučení a revidují se investiční strategie.

Ústřední ponaučení pro investory, zdá se mi, spočívá v tom, že ne všechny složky rizika jsou statické, ale spíše se vyvíjejí způsoby, jimž prozatím ne zcela rozumíme – a s nimiž se vládní regulace nedokáže plně vypořádat. Z tohoto důvodu je třeba, aby svou roli hrála též schopnost trhů se korigovat, což vyžaduje, aby se investiční strategie snažily zohledňovat možnost systémového rizika.

Hrozby pro systém jako celek mohou vznikat způsobem, který je nesnadné postřehnout a který může zapříčinit selhávání strategií ke zmírňování rizika, jež za běžných časů dobře fungují. Samozřejmě, významné systémové poruchy se neobjevují každý rok. Nestabilita se namísto toho hromadí, dokud systém neprojde šokem a neresetuje se, přičemž přesné načasování je nepředvídatelné. To znamená, že k řešení systémového rizika je zapotřebí delšího časového rámce než u nesystémových, neměnných rizik, jimž investoři věnují většinu pozornosti.

Vezměme si třeba období deseti let a předpokládejme, že uběhne devět let „normálních“ průměrných výnosů a po nich přijde „špatný rok“ vyvolaný prvkem systémového rizika. Pokud v takovém ukázkovém případě investiční strategie v běžných časech vede k 8% ročním výnosům, velký 20% šok v desetiletých intervalech by průměr deseti výnosů srazil o 3,19 procentních bodů, tedy na 4,81 %.