0

Invaze zlodějů kultury?

Světem obchází strasidlo ,,amerikanizace``. Lidé její důsledky démonizují někdy až přehnaně, například když stav líčí metaforou vycházející z názvu (samozřejmě amerického) vědeckofantastického filmu Invaze zlodějů tě l , ve kterém se nepřátelstí mimozemsťané nepozorovaně zmocní nasich těl a myslenek. Tyto zveličující fráze vsak nijak nepostihují komplexnost kulturních změn kolem nás.

Žádná ze stran v debatě o amerikanizaci nedokáže poskytnout přesvědčivé vysvětlení tohoto jevu. Ti, kdo hlásají, že amerikanizace je prudce nakažlivou formou ,,kulturního imperialismu``, ji očividně vnímají jako produkt rostoucí tržní dominance amerických mediálních zájmů. Avsak mnoho obrovských kulturních korporací - japonská Sony, kanadská Seagram, Murdochovo impérium či německý Bertelsmann - už dávno nejsou americké, přestože síří americký kulturní model.

I kdyby větsina těchto mediálních obrů byla amerických, bylo by přílis snadné a povrchní tvrdit, že spotřebitelé kultury světa jsou jen jílem v rukou zkusených marketinkových odborníků. Je to spíse tak, že existují jisté prvky sociálního, psychického a estetického uspokojení, jež rezonují v amerických kulturních modelech, které lze díky tomu komerčně využít.

Druhá strana této diskuse klade důraz na osvobozující, ,,antiautoritářskou`` moc americké populární kultury. Někdy lze tomuto argumentu dát za pravdu: například v 50. letech v Německu byla kultura americké mládeže nabita silným revolučním nábojem, který nemálo přispěl k rozbití autoritářství a podpořil v zemi proces poválečné demokratizace.