0

Tři způsoby jak zlepšit zdraví dětí

SEATTLE – Mezinárodní společenství učinilo za posledních 15 let mnoho pokroků ve zlepšování zdraví dětí. Práce však není zdaleka u konce, zejména kvůli milionům dětí ve věku do pěti let, které každoročně umírají na choroby, které jsou léčitelné, a dá se jim zabránit.

Většina lidí by řekla, hlavními zabijáky dětí je malárie nebo dokonce HIV/AIDS. Ve skutečnosti však tabulkám vévodí průjmová onemocnění a zápal plic jakožto největší riziko pro přežití dětí – a to již po více než 30 let co je sledujeme. Podle nedávno publikované 2016 Pneumonia and Diarrhea Progress Report způsobily tyto dvě choroby jen za minulý rok 1,4 milionů dětských úmrtí a čtvrtinu všech úmrtí u dětí do pěti let. Nejvyšší počet si vyžádaly v jižní Asii a subsaharské Africe.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Poprat se se dvěma největšími zabijáky dětí na světě se může zdát znepokojivé, ale víme vše, co potřebujeme, abychom dali dohromady efektivní reakci. Víme, na jaké viry, bakterie a parazity musíme cílit; jaké intervence mají pravděpodobnost fungovat a jaké ne; a které země je nejvíce potřebují.

Jen 15 zemí zodpovídá za 72% úmrtí dětí na zápal plic a průjmy. To jsou země, kterými se zabývá Pneumonia and Diarrhea Progress Report. Jeho analýza národních úsilí ukazuje, že ačkoliv většina zemí za poslední rok udělala velký pokrok, tak zlepšení v některých z největších zemích je minimální a pár zemí neudělalo pokrok vůbec. Většina úmrtí se odehraje v prvních dvou letech života dítěte.

Aby se to změnilo, musí vlády zintenzivnit svou snahu o prevenci proti pneumonii a průjmům, včetně zajištění toho, že budou mít rodiče přístup k informacím, které potřebují pro ochranu svých dětí. Je zde rozhodující, aby běžní občané udrželi jejich vlády zodpovědné.

Dobrá zpráva je, že existují tři relativně snadné intervence, které by mohly udělat obrovský rozdíl.

První je kojení. Kojení, jakožto prastará intervence zdarma, je během prvních šesti měsíců života dítěte jedním z nejsnazších způsobů, jak zabránit průjmům i pneumonii. Mateřské mléko má všechny živiny, které dítě potřebuje k růstu, stejně jako protilátky, které posilují jeho imunitní systém, čímž ho ochraňují proti chorobám a pomáhají urychlit uzdravení.

Progress Report odhaduje, že zhruba polovině průjmových případů a zhruba třetině respiračních infekcí by se dalo zamezit kojením. I přesto zůstává míra kojení během prvních šesti měsíců života dítěte nízká. V deseti z 15 zemí hodnocených v Progress Report připadalo výlučné kojení na méně než polovinu matek.

Aby se zvýšila míra kojení, musí vlády zajistit, že matky budou poučeny a obdrží potřebnou pomoc. Znamená to školit zdravotníky; založit podpůrné sítě na komunitní úrovni, jako jsou například skupiny matka-matce; a vytvořit kulturu, ve které je kojen vítáno a podporováno.

Druhou klíčovou intervencí je lepší stav vody, kanalizace a hygieny v domácnostech a společenstvích. Podle UNICEF je celosvětově zhruba 2,4 miliardy lidí stále bez přístupu k moderní kanalizaci a 663 milionů nemá přístup k bezpečným zdrojům vody. Mnoho dětí stále postrádá čistou pitnou vodu, přístup k základním toaletám a dobré hygienické návyky.

Špatná kvalita vody a nedostatek spolehlivého kanalizačního systému hraje v šíření chorob velkou roli. UNICEF uvádí, že něco tak jednoduchého, jako je mytí rukou mýdlem, dokáže snížit míru průjmů či dýchacích infekcí o více než 40%, resp. 25%.

Investicí nejen do systému na zajištění čisté pitné vody a kanalizace, ale také vzdělávacích programů, které pobízejí k lepším hygienickým návykům a použití toalet, mohou vlády přerušit bludný kruh průjmových onemocnění a podvýživy, který způsobuje nevratná fyzická a kognitivní poškození. Děti, kterým se pomůže, mají větší pravděpodobnost chodit do školy a vyrůst v zdravé, vzdělané jedince.

Třetí klíčová intervence je očkování. Vakcíny reprezentují nákladově nejefektivnější intervenci v prevenci dětských onemocnění a již existují pro většinu běžných bakteriálních příčin pneumonie (pneumokoky a Hib) a pro hlavní příčiny průjmů (rotavirus). Stále však polovina všech dětí na světě žije v oblastech, kde pneumokokové očkování není prostřednictvím národních imunizačních programů dostupné a pouze 15% dětí ve světově nejchudších zemích má přístup k očkování proti rotaviru.

Fake news or real views Learn More

Tím, že se vakcíny stanou dostupné skrze národní imunizační programy, mohou vlády chránit všechny děti před chorobami, které by jim pravděpodobně ublížily, nebo je i zabily. Snahy, které zajistí, že rodiny budou moci čerpat výhody očkovacích služeb, včetně vzdělávání rodičů o jejich přínosu, budou také zapotřebí.

Pneumonie a průjmová onemocnění by neměly stále brát dětské životy. Samostatné intervence stačit nebudou. Ale akcelerovaná a koordinovaná implementace tří zde popsaných intervencí by ve snaze předcházet pneumonii a průjmovým onemocněním mohla výrazně pomoci, zejména u těch nejzranitelnějších dětí, když by jim umožnila vést zdravé a produktivní životy.