WASHINGTON – Ruská válka na Ukrajině je humanitární katastrofou, která porušuje Chartu OSN a mezinárodní humanitární právo a současně zhoršuje společensko-ekonomické a ekologické krize po celém světě. Zároveň jde o nejnovější projev globálního systému, který nezlepšuje životní podmínky lidí. Naše nedokonalé reakce na klimatické změny, ztrátu biodiverzity, pandemii covid-19, rostoucí náklady na energii i potraviny a také na válku odhalují, že mezinárodní systémy zoufale potřebují nově koncipovat.
Vlády musí dostát závazkům, že zajistí veřejnou podporu investicím do čisté energie a jejímu prosazování a že utlumí dotace fosilních paliv. Válka na Ukrajině však zvyšuje tlak na fiskální autority, aby udržely, ba dokonce ještě zvýšily podporu fosilním palivům a intenzivnímu, protekcionistickému zemědělství. Politici si proto musí uvědomit, že současná krize představuje příležitost, jak investovat do rychlejšího přechodu na čistou energii a odolné zemědělství – přičemž tyto aktivity současně vytvoří zelená pracovní místa.
Klimatické finance by se měly zaměřit na ty, kdo jsou nejvíce zasažení klimatickými změnami a mají nejmenší možnosti je řešit. Stoupající ceny potravin a energií dělaly chudším zemím problémy už před válkou. Dnešní ještě vyšší ceny ohrožují potravinovou bezpečnost a Světový potravinový program může mít problémy tuto krizi řešit s ohledem na to, že historicky odebírá více než polovinu pšenice z Ukrajiny.
Mír je nezbytný pro zajištění, aby všechny společnosti i příroda vzkvétaly. Mír a dlouhodobá prosperita však závisejí na naší schopnosti vytvořit spravedlivou, přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly. Tento týden a v nadcházejících měsících budou mít vlády a multilaterální organizace jako Světová banka a Mezinárodní měnový fond příležitost položit základy k dosažení této vize.
Trust odolnosti a trvalé udržitelnosti navrhovaný MMF může přispět k zajištění, že nedávno alokovaná zvláštní práva čerpání (rezervní aktivum fondu) v objemu 650 miliard dolarů nasměrují více nákladově efektivních a flexibilních financí do nejzranitelnějších zemí. Současně mohou vyšší finance na rozvoj napomoci k rozšíření zelené industrializace a zaměstnanosti a současně podpořit země, které realizují odklon od uhlíkově intenzivních sektorů.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Světová banka zase musí nasadit své finanční páky k financování rychlejšího a spravedlivějšího přechodu na čistou energii. Měla by podpořit země trpící pandemií, fyzickými dopady klimatických změn a hospodářskými šoky války tím, že učiní větší závazek k financování adaptace, zprostředkování koncesních úvěrů a nasazení nástrojů pro zmírňování rizik, aby pomohla přilákat větší objem soukromých financí.
Vedle podpory spravedlivého přechodu znamená transformace globálního ekonomického a finančního systému také změnu „pravidel hry“. Přírodní zdroje a služby zajišťované přírodou musí být náležitě ohodnoceny a externality náležitě odhaleny, oceněny a zakomponovány do finančních trhů.
Zároveň musíme změnit způsob, jakým měříme pokrok, protože HDP už tomuto účelu nevyhovuje. Místo aby nám totiž pomáhal řešit nejpalčivější problémy, sám k nim přispívá, neboť podněcuje nadměrnou spotřebu. Náhrada HDP novým měřítkem, které bude sledovat blahobyt a prosperitu napříč generacemi, by podpořila investice do přírodního a sociálního kapitálu a také přechod na přírodně pozitivní globální ekonomiku, která bude respektovat meze biosféry a působit v jejich rámci. Cíle trvale udržitelného rozvoje stanovené OSN měly dělat právě to, avšak zatím jsme tyto závazky nedoprovodili akcí.
Dosažení konsensu o nových pravidlech si vyžádá nové globální zplnomocnění v oblasti ekonomiky a přírody – jakýsi nový Bretton Woods, který svede dohromady vlády, podniky, finance, akademickou sféru a občanskou společnost. Musíme si uvědomit, že naše ekonomiky jsou závislé na přírodě a zakotvené v ní. A musíme také aktualizovat řídící struktury MMF a Světové banky, abychom zohlednili ekonomickou sílu rozvíjejících se trhů a poskytli silnější hlas (a více hlasovacích práv) nedostatečně zastoupeným zemím.
Mají-li vlády přesvědčit firmy a investory k přesunu kapitálu směrem k nízkouhlíkovým, sociálně inkluzivním a přírodně pozitivním aktivitám, musí do svého rozhodovacího procesu zakomponovat přírodní a společenské systémy. Je to jediný způsob, jak sladit fiskální a další hospodářské politiky s mezinárodními klimatickými, přírodními a rozvojovými cíli. Tento proces by měl zahrnovat zveřejňování informací o přírodních kmenových akciích a doprovodných rizicích, závazcích a investičních požadavcích v každoročních rozpočtových zprávách. Navíc je potřeba standardizovat firemní výkaznictví o rizicích souvisejících s klimatem a přírodou (na základě doporučení Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu a v konečném důsledku také Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se přírody) a učinit ho povinným pro firmy i finanční instituce.
Investice do přírodně pozitivních činností s čistou nulou by se měly zvýšit, a naopak ekologicky škodlivé dotace je třeba eliminovat. Odvrácení ztrát na přírodě si vyžádá 700 miliard dolarů ročně, ale i to je jen zlomek nákladů na dotace fosilních paliv, které ročně činí 5,9 bilionu dolarů. Stejný druh smělých ekonomických intervencí, které posloužily k řízení pandemie, je nutné použít i v boji proti klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity. V situaci, kdy řada zemí navyšuje své půjčky, aby se zotavila po pandemii, je vhodná doba rozšířit globální finanční záchrannou síť, pěstovat trhy zelených suverénních dluhů a podporovat nové finanční nástroje, jako jsou dluhopisy přírodního výkonu.
Snížením kapitálových nákladů pro ty, kdo investují do odolnosti, můžeme také rozproudit širší hospodářské reformy, které urychlí pokrok směrem k zelenější a inkluzivnější prosperitě. V době, kdy je v důsledku přírodních ztrát v ohrožení ekonomická hodnota přesahující 44 bilionů dolarů a kdy přechod na čistou nulu vyžaduje investice do řešení založených na přírodě musí být zahájení reforem s cílem dosáhnout spravedlivějšího a zelenějšího světa hlavní prioritou.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank musí na jarních zasedáních MMF a Světové banky nejen řešit bezprostřední potravinovou a energetickou krizi, ale zároveň vydláždit cestu k dlouhodobějším reformám. Světoví lídři, kteří se letos v červnu sejdou na jednání Stockholm+50 a v druhé polovině letošního roku pak na konferenci o biodiverzitě COP15 v Kchun-mingu, tím získají solidní základ, na němž budou moci začít stavět spravedlivou a přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly, kterou potřebujeme.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
Current debates about Israeli policy are rife with double standards, leading to absurd decisions like Germany’s recent cancellation of a pro-Palestinian gathering. By quashing legitimate speech and assembly, an Israel-aligned establishment risks inciting precisely the kind of anti-Semitism that it wants to prevent.
worries that the double standards applied on Israel’s behalf will lead to an anti-Semitic backlash.
WASHINGTON – Ruská válka na Ukrajině je humanitární katastrofou, která porušuje Chartu OSN a mezinárodní humanitární právo a současně zhoršuje společensko-ekonomické a ekologické krize po celém světě. Zároveň jde o nejnovější projev globálního systému, který nezlepšuje životní podmínky lidí. Naše nedokonalé reakce na klimatické změny, ztrátu biodiverzity, pandemii covid-19, rostoucí náklady na energii i potraviny a také na válku odhalují, že mezinárodní systémy zoufale potřebují nově koncipovat.
Ekonomický model založený na snaze o neomezenou výrobu a spotřebu nás vystavil zhroucení klimatu a ekosystému. Nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu zdůrazňují závažnost klimatické krize a ubývající příležitosti ke klimaticky odolnému rozvoji.
Vlády musí dostát závazkům, že zajistí veřejnou podporu investicím do čisté energie a jejímu prosazování a že utlumí dotace fosilních paliv. Válka na Ukrajině však zvyšuje tlak na fiskální autority, aby udržely, ba dokonce ještě zvýšily podporu fosilním palivům a intenzivnímu, protekcionistickému zemědělství. Politici si proto musí uvědomit, že současná krize představuje příležitost, jak investovat do rychlejšího přechodu na čistou energii a odolné zemědělství – přičemž tyto aktivity současně vytvoří zelená pracovní místa.
Klimatické finance by se měly zaměřit na ty, kdo jsou nejvíce zasažení klimatickými změnami a mají nejmenší možnosti je řešit. Stoupající ceny potravin a energií dělaly chudším zemím problémy už před válkou. Dnešní ještě vyšší ceny ohrožují potravinovou bezpečnost a Světový potravinový program může mít problémy tuto krizi řešit s ohledem na to, že historicky odebírá více než polovinu pšenice z Ukrajiny.
Mír je nezbytný pro zajištění, aby všechny společnosti i příroda vzkvétaly. Mír a dlouhodobá prosperita však závisejí na naší schopnosti vytvořit spravedlivou, přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly. Tento týden a v nadcházejících měsících budou mít vlády a multilaterální organizace jako Světová banka a Mezinárodní měnový fond příležitost položit základy k dosažení této vize.
Trust odolnosti a trvalé udržitelnosti navrhovaný MMF může přispět k zajištění, že nedávno alokovaná zvláštní práva čerpání (rezervní aktivum fondu) v objemu 650 miliard dolarů nasměrují více nákladově efektivních a flexibilních financí do nejzranitelnějších zemí. Současně mohou vyšší finance na rozvoj napomoci k rozšíření zelené industrializace a zaměstnanosti a současně podpořit země, které realizují odklon od uhlíkově intenzivních sektorů.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Světová banka zase musí nasadit své finanční páky k financování rychlejšího a spravedlivějšího přechodu na čistou energii. Měla by podpořit země trpící pandemií, fyzickými dopady klimatických změn a hospodářskými šoky války tím, že učiní větší závazek k financování adaptace, zprostředkování koncesních úvěrů a nasazení nástrojů pro zmírňování rizik, aby pomohla přilákat větší objem soukromých financí.
Vedle podpory spravedlivého přechodu znamená transformace globálního ekonomického a finančního systému také změnu „pravidel hry“. Přírodní zdroje a služby zajišťované přírodou musí být náležitě ohodnoceny a externality náležitě odhaleny, oceněny a zakomponovány do finančních trhů.
Zároveň musíme změnit způsob, jakým měříme pokrok, protože HDP už tomuto účelu nevyhovuje. Místo aby nám totiž pomáhal řešit nejpalčivější problémy, sám k nim přispívá, neboť podněcuje nadměrnou spotřebu. Náhrada HDP novým měřítkem, které bude sledovat blahobyt a prosperitu napříč generacemi, by podpořila investice do přírodního a sociálního kapitálu a také přechod na přírodně pozitivní globální ekonomiku, která bude respektovat meze biosféry a působit v jejich rámci. Cíle trvale udržitelného rozvoje stanovené OSN měly dělat právě to, avšak zatím jsme tyto závazky nedoprovodili akcí.
Dosažení konsensu o nových pravidlech si vyžádá nové globální zplnomocnění v oblasti ekonomiky a přírody – jakýsi nový Bretton Woods, který svede dohromady vlády, podniky, finance, akademickou sféru a občanskou společnost. Musíme si uvědomit, že naše ekonomiky jsou závislé na přírodě a zakotvené v ní. A musíme také aktualizovat řídící struktury MMF a Světové banky, abychom zohlednili ekonomickou sílu rozvíjejících se trhů a poskytli silnější hlas (a více hlasovacích práv) nedostatečně zastoupeným zemím.
Mají-li vlády přesvědčit firmy a investory k přesunu kapitálu směrem k nízkouhlíkovým, sociálně inkluzivním a přírodně pozitivním aktivitám, musí do svého rozhodovacího procesu zakomponovat přírodní a společenské systémy. Je to jediný způsob, jak sladit fiskální a další hospodářské politiky s mezinárodními klimatickými, přírodními a rozvojovými cíli. Tento proces by měl zahrnovat zveřejňování informací o přírodních kmenových akciích a doprovodných rizicích, závazcích a investičních požadavcích v každoročních rozpočtových zprávách. Navíc je potřeba standardizovat firemní výkaznictví o rizicích souvisejících s klimatem a přírodou (na základě doporučení Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu a v konečném důsledku také Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se přírody) a učinit ho povinným pro firmy i finanční instituce.
Investice do přírodně pozitivních činností s čistou nulou by se měly zvýšit, a naopak ekologicky škodlivé dotace je třeba eliminovat. Odvrácení ztrát na přírodě si vyžádá 700 miliard dolarů ročně, ale i to je jen zlomek nákladů na dotace fosilních paliv, které ročně činí 5,9 bilionu dolarů. Stejný druh smělých ekonomických intervencí, které posloužily k řízení pandemie, je nutné použít i v boji proti klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity. V situaci, kdy řada zemí navyšuje své půjčky, aby se zotavila po pandemii, je vhodná doba rozšířit globální finanční záchrannou síť, pěstovat trhy zelených suverénních dluhů a podporovat nové finanční nástroje, jako jsou dluhopisy přírodního výkonu.
Snížením kapitálových nákladů pro ty, kdo investují do odolnosti, můžeme také rozproudit širší hospodářské reformy, které urychlí pokrok směrem k zelenější a inkluzivnější prosperitě. V době, kdy je v důsledku přírodních ztrát v ohrožení ekonomická hodnota přesahující 44 bilionů dolarů a kdy přechod na čistou nulu vyžaduje investice do řešení založených na přírodě musí být zahájení reforem s cílem dosáhnout spravedlivějšího a zelenějšího světa hlavní prioritou.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank musí na jarních zasedáních MMF a Světové banky nejen řešit bezprostřední potravinovou a energetickou krizi, ale zároveň vydláždit cestu k dlouhodobějším reformám. Světoví lídři, kteří se letos v červnu sejdou na jednání Stockholm+50 a v druhé polovině letošního roku pak na konferenci o biodiverzitě COP15 v Kchun-mingu, tím získají solidní základ, na němž budou moci začít stavět spravedlivou a přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly, kterou potřebujeme.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka