0

Mezinárodní spravedlnost podporuje spravedlnost národní

V posledních letech začal mezinárodní systém spravedlnosti podrývat staré pořádky tyranů a krutovládců. Donedávna mohli páchat zločiny beztrestně, násilím si podrobujíc národní soudní systém v zemi. Nyní však byly vytvořeny mezinárodní tribunály pro válečné zločiny pro Rwandu a bývalou Jugoslávii, národní soudy obvinily despoty z dalších zemí a zanedlouho bude ustanoven i stálý Mezinárodní kriminální soud.

Přesto je mezinárodní spravedlnost napadána pro elitnost a nedemokratičnost. Kritikové si stěžují, že národní spravedlnost , která vyrostla na domácí půdě, je postupně nahrazována vzdáleným, neodpovědným mezinárodním tribunálem. Hanobíce nový legální imperialismus, se ptají, proč by měli zahraniční perzekutoři kriticky rozhodovat o spravedlnosti, týkající se zemí, se kterými nemají žádnou osobní spojitost.

Zkušenost z nedávné doby ovšem ukazuje, že mezinárodní spravedlnost , daleko od toho, aby vytlačovala národní právo, začíná urychlovat národní trestní stíhání, posilujíc spíše než zastupujíc místní snahy.

Zářným příkladem se stal bývalý chilský diktátor Augusto Pinochet. V říjnu 1999 odešel z Chile do Anglie, přesvědčen o tom, že si bude až do svých posledních dnů užívat své beztrestnosti. Tato jistota spočívala ve dvou zákonných výsadách, kterých požíval – v amnestii a imunitě doživotního senátora. Ale jakmile byl v Londýně na základě obvinění španělského soudce Pinochet zatčen, jeho opatrně vykonstruovaná teorie beztrestnosti se počala hroutit.