BERKELEY – Jak s oblibou říká Stephen Cohen, se kterým jsem napsal knihu Konec vlivu: Co se stane, když peníze mají jiné země, ekonomiky se nevyvíjejí, ale spíše se řídí nějakým inteligentním plánem. Stephen také s oblibou tvrdí, že ačkoliv se za tímto plánem skrývá nějaká inteligence, ještě to neznamená, že je v jakémkoliv smyslu moudrý.
První tvrzení je podle mého názoru nesporné. Už dlouho předtím, než lýdský král Kroisos pojal převratný nápad začít razit standardizované mince, mělo pro hospodářský rozvoj rozhodující význam, co vlády dělaly a nedělaly, jak strukturovaly, popoháněly a ovlivňovaly věci tím či oním směrem.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všimli jste si stonásobného rozdílu v úrovni hospodářské produktivity a prosperity mezi různými oblastmi politického vlivu? Odvažuji se tvrdit, že tento nepoměr v drtivé většině pramení z jiných příčin, než jsou dějiny a současný stav vládnutí.
BERKELEY – Jak s oblibou říká Stephen Cohen, se kterým jsem napsal knihu Konec vlivu: Co se stane, když peníze mají jiné země, ekonomiky se nevyvíjejí, ale spíše se řídí nějakým inteligentním plánem. Stephen také s oblibou tvrdí, že ačkoliv se za tímto plánem skrývá nějaká inteligence, ještě to neznamená, že je v jakémkoliv smyslu moudrý.
První tvrzení je podle mého názoru nesporné. Už dlouho předtím, než lýdský král Kroisos pojal převratný nápad začít razit standardizované mince, mělo pro hospodářský rozvoj rozhodující význam, co vlády dělaly a nedělaly, jak strukturovaly, popoháněly a ovlivňovaly věci tím či oním směrem.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všimli jste si stonásobného rozdílu v úrovni hospodářské produktivity a prosperity mezi různými oblastmi politického vlivu? Odvažuji se tvrdit, že tento nepoměr v drtivé většině pramení z jiných příčin, než jsou dějiny a současný stav vládnutí.