1

Problém špatného pojištění rozvíjejících se ekonomik

LONDÝN – Expanzivní monetární politika Ameriky a rychlý růst Číny byly v posledních deseti letech dvěma klíčovými tahouny globálních finančních toků. Dnes se obojí dynamika obrací, což vytváří nová rizika pro globální ekonomiku – zejména pro země s rozvíjejícími se trhy. Otázka, zda se dokážou s těmito změnami vyrovnat, závisí na tom, jestli se dostatečně pojistily proti správným rizikům.

Po asijské finanční krizi na konci 90. let začaly rozvíjející se ekonomiky hromadit masivní rezervy v zahraniční měně, aby se ochránily před riziky vnější předluženosti. Nakonec nashromáždily mnohem víc, než potřebovaly – podle posledního sčítání 6,5 bilionu dolarů –, čímž se v podstatě staly přepojištěnými vůči vnějším šokům platební bilance.

Zároveň však zůstaly podpojištěné vůči domácím úvěrovým rizikům – což je dnes pro rozvíjející se ekonomiky největší hrozba. Po vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 došlo ke zhroucení úrokových sazeb, což na mnoha největších rozvíjejících se trzích, jako jsou Brazílie, Indie, Indonésie nebo Turecko, přiživilo boom úvěrů soukromému sektoru.

Ačkoliv tyto boomy zpočátku financoval domácí kapitál, brzy začaly být závislé na kapitálu zahraničním, který do zmíněných ekonomik proudil, jelikož centrální banky rozvinutých zemí pumpovaly na finanční trhy obrovské objemy likvidity. Dnes, kdy americký Federální rezervní systém zvažuje odchod od svých nekonvenčních měnových politik, pozice běžných účtů rozvíjejících se ekonomik oslabují, takže jejich odkázanost na přílivy kapitálu je stále zjevnější – a stále nebezpečnější.