Průmyslová politika vstává z hrobu

PALO ALTO – Jednou z nejhorších reakcí oficiálních činitelů na finanční krizi a hlubokou recesi je oživování „průmyslové politiky“. Vlády znovu využívají dotací, nařízení, regulací a kapitálových investic k tomu, aby samy vybíraly, kdo vyhraje a kdo prohraje, místo aby uplatňovaly všeobecný a spravedlivý přístup.

Nové kolo průmyslové politiky se roztáčí v rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, které jejím nejhorším excesům dlouho vzdorovaly, případně Francie, jež dlouho prosazovala své národní „šampiony“, ale i v rozvíjejících se ekonomikách typu Brazílie a Číny. Například francouzský prezident Nicholas Sarkozy má v plánu půjčit si 52 miliard eur na podporu odvětví, která – jak jeho vláda odhaduje nebo doufá – se stanou „růstovými sektory“. Dokonce i centrální banky, zejména americký Federální rezervní systém, podporují kvůli finanční krizi určité konkrétní firmy a typy aktiv.

Průmyslová politika je lákavá pro politiky, kteří mohou upřednostňovat klíčové skupiny voličů a přitom tvrdit, že pomáhají ekonomice jako celku. Obvykle však napáchá víc škody než užitku.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/hssfW8O/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.