Průmyslová politika vstává z hrobu

PALO ALTO – Jednou z nejhorších reakcí oficiálních činitelů na finanční krizi a hlubokou recesi je oživování „průmyslové politiky“. Vlády znovu využívají dotací, nařízení, regulací a kapitálových investic k tomu, aby samy vybíraly, kdo vyhraje a kdo prohraje, místo aby uplatňovaly všeobecný a spravedlivý přístup.

Nové kolo průmyslové politiky se roztáčí v rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, které jejím nejhorším excesům dlouho vzdorovaly, případně Francie, jež dlouho prosazovala své národní „šampiony“, ale i v rozvíjejících se ekonomikách typu Brazílie a Číny. Například francouzský prezident Nicholas Sarkozy má v plánu půjčit si 52 miliard eur na podporu odvětví, která – jak jeho vláda odhaduje nebo doufá – se stanou „růstovými sektory“. Dokonce i centrální banky, zejména americký Federální rezervní systém, podporují kvůli finanční krizi určité konkrétní firmy a typy aktiv.

Průmyslová politika je lákavá pro politiky, kteří mohou upřednostňovat klíčové skupiny voličů a přitom tvrdit, že pomáhají ekonomice jako celku. Obvykle však napáchá víc škody než užitku.