Průmyslová politika vstává z hrobu

PALO ALTO – Jednou z nejhorších reakcí oficiálních činitelů na finanční krizi a hlubokou recesi je oživování „průmyslové politiky“. Vlády znovu využívají dotací, nařízení, regulací a kapitálových investic k tomu, aby samy vybíraly, kdo vyhraje a kdo prohraje, místo aby uplatňovaly všeobecný a spravedlivý přístup.

Nové kolo průmyslové politiky se roztáčí v rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené státy a Velká Británie, které jejím nejhorším excesům dlouho vzdorovaly, případně Francie, jež dlouho prosazovala své národní „šampiony“, ale i v rozvíjejících se ekonomikách typu Brazílie a Číny. Například francouzský prezident Nicholas Sarkozy má v plánu půjčit si 52 miliard eur na podporu odvětví, která – jak jeho vláda odhaduje nebo doufá – se stanou „růstovými sektory“. Dokonce i centrální banky, zejména americký Federální rezervní systém, podporují kvůli finanční krizi určité konkrétní firmy a typy aktiv.

Průmyslová politika je lákavá pro politiky, kteří mohou upřednostňovat klíčové skupiny voličů a přitom tvrdit, že pomáhají ekonomice jako celku. Obvykle však napáchá víc škody než užitku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/hssfW8O/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.