rcherif1_siraanamwongGettyImages_handspluglightbulb siraanamwong/Getty Images

„Opravdová“ průmyslová politika pro všechny

WASHINGTON, DC – V časopise The Atlantic z ledna roku 1954 tehdejší mladší senátor USA za stát Massachusetts John F. Kennedy obhajoval, že probíhajícímu přesunu průmyslových odvětví z Nové Anglie na americký jih by se nemělo bránit. Vyzval vládu, aby raději zajistila půjčky a jiné formy podpory na pomoc podnikům se sídlem v Nové Anglii, k rekvalifikaci průmyslových dělníků a financování místních agentur průmyslového rozvoje.

Kennedy si uvědomoval, že vláda musí plnit významnou úlohu jak při pozvedání jihu, tak při podněcování nových odvětví v Nové Anglii. Po desítkách let na okraji politické debaty je dnes průmyslová politika opět na pořadu dne. Vedle čínské iniciativy Vyrobeno v Číně 2025, nedávno vydané Průmyslové strategie Spojeného království a manifestu nové francouzsko-německé politiky, také země Rady pro spolupráci v Perském zálivu přijaly strategie rozvoje neropných sektorů a obdobné snahy o diverzifikaci uskutečňují mnohé rozvojové země.

Tyto politiky se objevily v reakci na tlaky mezinárodní konkurence, rozsáhlého zpomalení růstu produktivity, ztráty pracovních míst ve výrobě a stoupající nerovnosti. Průmyslová politika ale vždy rozdmýchává vášnivou debatu v řadách tvůrců politik a akademiků. Kritici tvrdí, že se takové strategie v mnoha zemích neosvědčily a vyústily spíš ve zneužívání konexí a korupci. Lepším přístupem, argumentují, je úlohu státu v ekonomice omezit, zlepšit podnikatelské prostředí a investovat do infrastruktury a vzdělávání. Za příznivých podmínek se objeví firmy a podnikatelé a ve velkém porostou. Platnost tohoto názoru dokládají selhání průmyslových politik v praxi Latinské Ameriky i jinde.

https://prosyn.org/HJF2NF8cs