0

Indie se zbavuje železné koule dějin

NOVÉ DILLÍ – Nedávný výrok soudu odhalil přednosti i meze Indie v jejím souboji s transformací ze země s těžkou koulí dějin u nohy – od Rozdělení v roce 1947, které z jejích sehnutých beder odkrojilo Pákistán – v moderního globálního obra.

Vysoký soudní dvůr nelidnatějšího indického státu Uttarpradéše konečně rozhodl o 61 let staré žalobě ohledně vlastnictví sporného pozemku v posvátném městě Ajódhje, kde v roce 1992 rozvášněný dav hinduistických extremistů strhl mešitu Bábrí masdžid. Mešitu vystavěl v roce 1520 Bábur, první indický vladař dynastie Mughalů, na místě tradičně považovaném za rodiště hindského božského krále Rámy, hrdiny 3000 let starého eposu Rámájana. Hinduističtí zaslepenci, kteří mešitu zničili, přísahali, že ji nahradí chrámem Rámovým, čímž se pomstí za 500 let dějin.

Indie je zemí, kde se dějiny, mýty a legendy často prolínají; Indové mezi nimi občas neodkážou rozlišovat. Mnozí Indové tvrdí, že Bábrí masdžid stála přesně na místě Rámova narození a že ji tam Bábur umístil proto, aby přemoženému lidu připomínala jeho porobu. Řada historiků – z větší části hinduistů – ovšem tvrdí, že neexistuje důkaz, že Ráma v lidské podobě vůbec kdy existoval, natož že se narodil tam, kde prohlašují věřící.

Ještě podstatnější je podle nich to, že neexistuje důkaz o tom, že by Bábur kvůli výstavbě své mešity strhl starší Rámův chrám. Takže zboření mešity proto, aby byla nahrazena chrámem, nepředstavovalo nápravu staré křivdy, ale spáchání křivdy nové. Organizace Archeologický průzkum Indie však uvedla, že pod zničenou mešitou se nachází trosky, které mohly pocházet z prastarého chrámu. Spor zůstával bezvýchodný a táhl se donekonečna po soudech.