0

Multilaterální finanční mobilizace Číny

LONDÝN – Představenstvo Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nedávno schválilo žádost Číny o přistoupení, sestavovanou deset let, a poslalo ji k finálnímu schválení členským vládám. Členství v EBRD je ovšem jen jedním projevem rychle se rozrůstající čínské úlohy v mezinárodních finančních institucích. Teď je otázkou, jestli Čína promění tyto instituce, anebo naopak.

Globální finanční krize otřásla mezinárodní finanční architekturou a řadu institucí zaskočila. Vždyť třeba Mezinárodní měnový fond několik let před krizí citelně snižoval stavy. Dala jim ale také příležitost projevit odhodlání. Mnohé – především MMF, ale také EBRD a Evropská investiční banka – nakonec prokázaly, že umí reagovat pružně a díky tomu si zajistily rozšíření mandátu a víc kapitálu.

Krize rovněž podlomila legitimitu skupiny G7, složené ze zemí, které byly jádrem problému, a oživila G20. Vprostřed těchto transformací se Číně otevřel prostor k upevnění svého globálního vlivu, jejž je odhodlána zužitkovat, navzdory odporu z některých koutů světa. K uskutečňování své ambiciózní agendy se například v roce 2016 chystá využít své předsednické funkce v G20.

Čína se ostatně už dnes mezinárodně angažuje v doposud nevídaném rozsahu a tempu. Je členem mnoha multilaterálních institucí, včetně několika regionálních aktérů, jako jsou Africká rozvojová banka (AfDB) a Meziamerická rozvojová banka (IDB), s nimiž prohlubuje vztahy, zejména společnými investicemi do projektů po celém světě. Loni například Čína prostřednictvím fondu AGTF s rozpočtem dvou miliard dolarů výrazně zvýšila svůj závazek vůči AfDB.