Eiffel Tower in Paris

Správné pobídky pro nízkouhlíkovou budoucnost

BERLÍN – Klimatická dohoda, k níž světoví lídři dospěli minulý měsíc v Paříži, se všeobecně oslavuje za to, že stanovila ambiciózní cíl omezit vzestup globální teploty na zřetelně méně než 2º Celsia nad předprůmyslové úrovně. Dohoda je ale jen jeden krok, třebaže důležitý. Tvůrci politik teď musí vymyslet, jak stanoveného cíle dosáhnout – což není právě jednoduchý úkol, obzvlášť když navzdory zažité představě nelze spoléhat na to, že nezbytný přechod do nízkouhlíkové budoucnosti popožene vytrvale stoupající nákladnost konvenčních energií.

Na první pohled se logika negativní ekonomické pobídky zdá správná. Jestliže například provoz automobilu spalujícího benzin vyjde dráž, lidé s ním pravděpodobně budou méně jezdit. Jenže účinek měnících se cen paliv je dílčí a opožděný. V dlouhodobém výhledu si sice řidiči mohou pořídit palivově účinnější vůz, ale krátkodobě je pravděpodobnější, že omezí ostatní svou spotřebu, aby vzestup nákladů vyrovnali. Co se týče řešení problému tak naléhavého, jako je změna klimatu, zřetelně platí Keynesův proslulý výrok: „V dlouhodobém výhledu budeme všichni mrtví.“

Navíc i kdyby spotřebitelé reagovali efektivně, ceny fosilních paliv diktují silně financializované trhy, se sklonem k extrémní volatilitě. Skvělým příkladem je strmý pokles cen ropy v posledních 18 měsících. Nejenže samotné ceny ropy nevyvolávají pokles spotřeby, ale podemlely pobídky k rozvoji alternativních zdrojů energie. Když ropa stála 100 dolarů za barel, mohlo se zdát, že se investice třeba do solární energie vyplatí, ale když se propadla pod 50 dolarů, vypadaly už takové investice mnohem méně přitažlivě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/PqgwuAZ/cs;