Ve východoevropských lidových pověstech představují upíři noční krvesaje, kteří vstali z mrtvých. Apoteózu těchto stvoření, Draculu, známe jako transylvánského upíra, netopýřího člověka s dlouhými tesáky, který ve dne leží v rakvi a v noci kouše lidi do krků a pije jejich krev, aby se uživil.
Proč však o Draculovi a upírech vůbec víme? Proč a jak přerostla regionální bajka v jednu z nejnedílnějších součástí novodobé západní kultury?
Skutečný historický Dracula, totiž Vlad Ţepeş, žádným upírem nebyl. Narodil se v roce 1431 a od roku 1448 střídavě panoval jako kníže-vojvoda ve Valašsku, což je jižní cíp dnešního Rumunska, kde se pravidelně střetával s Osmanskou říší, uherským králem Matyášem Korvínem a saskými městy v Transylvánii. A přestože dosáhl důležitých vítězství nad Osmany, padl do Korvínova zajetí a v roce 1477 byl zabit při obnovených bojích s osmanskými vojáky.
Ve východoevropských lidových pověstech představují upíři noční krvesaje, kteří vstali z mrtvých. Apoteózu těchto stvoření, Draculu, známe jako transylvánského upíra, netopýřího člověka s dlouhými tesáky, který ve dne leží v rakvi a v noci kouše lidi do krků a pije jejich krev, aby se uživil.
Proč však o Draculovi a upírech vůbec víme? Proč a jak přerostla regionální bajka v jednu z nejnedílnějších součástí novodobé západní kultury?
Skutečný historický Dracula, totiž Vlad Ţepeş, žádným upírem nebyl. Narodil se v roce 1431 a od roku 1448 střídavě panoval jako kníže-vojvoda ve Valašsku, což je jižní cíp dnešního Rumunska, kde se pravidelně střetával s Osmanskou říší, uherským králem Matyášem Korvínem a saskými městy v Transylvánii. A přestože dosáhl důležitých vítězství nad Osmany, padl do Korvínova zajetí a v roce 1477 byl zabit při obnovených bojích s osmanskými vojáky.