0

V Hitlerově předpokoji

Stísněnost pocítíte, jakmile na výstavu Jana Zakrzewského „Nebe nad Poznaní" vejdete (výstava bude zahájena 28. dubna v Kunstlerhaus Bethanien v Berlíně a potrvá do 23. května). Místnost je malá a poněkud úzká. Dvě velká zrcadla tvoří jakousi chodbu. Prostor kdysi sloužil jako předsíň, či jak bychom snad vzhledem k jeho historické funkci řekli lépe, předpokoj - místnost hlídaná ozbrojenou stráží nebo sluhou. Nepovolaným osobám by nikdy nedovolili vstoupit.

To mělo své důvody. Vždyť úzkost, jež na vás padá, vychází z vědomí faktu, že poznaňský prostor, kde se Zakrzewského výstava prvně objevila, měl kdysi sloužit jako vestibul před vstupem do místnosti, kde vás očekával Adolf Hitler.

Místnost byla nachystána jako sídlo pro případ, že by se Führer rozhodl k návštěvě Poznaně. Ta tehdy byla součástí Pruského království, jež ji pohltilo při druhém dělení Polska roku 1793. V předvečer první světové války, roku 1913, císař Vilém II. vybudoval v Poznani zámek. Na počátku druhé světové války Albert Speer přestavěl zámeckou kapli v sídlo svého pána. Úřadovna byla přichystána k obývání roku 1943, krátce před bitvou o Stalingrad - a krátce po povstání ve varšavském ghettu. Hitler ji však nikdy nenavštívil. Když pobýval v Prusku, dával přednost svému lesnímu velitelskému stanovišti „Vlčí doupě".

Město Poznaň leží na půl cesty mezi Varšavou a Berlínem a Zakrzewski jej vnímá jako symbolickou hranici mezi Východem a Západem, Německem a Polskem. V onom předpokoji se cítíte jako v zemi nikoho.