Paul Lachine

Nevíra ve finančnictví

MILÁN – Debata o finanční regulaci vstupuje po celém světě do kritického bodu. Ve hře je spousta argumentů a návrhů, které si často konkurují – a tudíž u veřejnosti a v politice vyvolávají zmatky.

Jedním přístupem k opětovné finanční regulaci – opíraným o argumenty rozličné přesvědčivosti – je omezovat u finančních ústavů jejich velikost a pole působnosti. Někteří lidé tvrdí, že menší subjekty mohou zkrachovat, aniž by poškodily systém, takže daňovým poplatníkům ušetří náklady na sanaci. Jenže pokud se systémové riziko objevuje způsoby, jimž doposud plně nerozumíme, menší banky mohou zkrachovat všechny nebo se dostat do finanční tísně současně, čímž reálnou ekonomiku poškodí.

Druhým, žhavě diskutovaným argumentem je, že omezování velikosti a záběru bank má co do výkonnosti relativně nízké náklady. Toto tvrzení se používá jako opora třetího argumentu: velké instituce mají nevhodný politický vliv, a tak si „podchytávají“ své regulátory. Řečeno bez obalu, velké a ziskové finanční ústavy si najdou způsob, jak si zajistit regulatorní systém, který si přejí – systém připouštějící vysoce ziskovou obchodní superstrukturu, která překračuje meze požadavků na zajištění a usiluje o maximalizaci krátkodobých výnosů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/ptG3gcP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.