PAŘÍŽ – Třicátého srpna 2013 se Spojené státy chystaly zahájit letecké údery na Sýrii, kde při útoku sarinem, který provedla armáda prezidenta Bašára Asada, zahynula více než tisícovka civilistů. Několik hodin před zahájením úderů však americký prezident Barack Obama celou akci zrušil, čímž překvapil spojence. Američtí diplomaté místo toho uchystali dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle níž mělo Rusko přijmout zodpovědnost za odstranění chemických zbraní ze Sýrie. Syrská občanská válka pokračovala bez přímé účasti USA.
Podle svého nedávného rozhovoru s Jeffreym Goldbergem v časopise Atlantic je Obama „velmi hrdý“ na okamžik, kdy se po dlouhém přemýšlení a zvažování postavil svým poradcům a rozhodl se nehrát podle „washingtonské příručky“. Ne všichni mu za to tleskali. Podle Goldberga si tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová v soukromí postěžovala, že „pokud říkáte, že udeříte, musíte udeřit“. Obama však odmítl dát prioritu důvěryhodnosti: „Shazovat na někoho bomby, abyste mu dokázali, že jste ochotni na někoho shazovat bomby,“ prohlásil, „je dost možná nejhorší důvod k použití síly.“
Obamův postoj byl v souladu s jeho dnes už proslulou zahraničně-politickou a bezpečnostně-politickou mantrou: „Nedělejte kraviny.“ Tato poučka má být zjevnou narážkou na pomýlené rozhodnutí jeho předchůdce intervenovat v Iráku; obecněji však vystihuje způsob, jímž Obama přistupuje k rovnováze rizik obsažených v závažných politických rozhodnutích. Obavy o vlastní důvěryhodnost evidentně nepovažuje za natolik důležité, aby si jimi nechal svazovat ruce. Optimálnost konečného řešení má pro něj větší význam než konzistentnost s předchozími výroky. Zachování svobody rozhodnutí při řešení problému je důležitější než vyslání správného signálu. Úsudek by neměl být ničím zatemněný.
PAŘÍŽ – Třicátého srpna 2013 se Spojené státy chystaly zahájit letecké údery na Sýrii, kde při útoku sarinem, který provedla armáda prezidenta Bašára Asada, zahynula více než tisícovka civilistů. Několik hodin před zahájením úderů však americký prezident Barack Obama celou akci zrušil, čímž překvapil spojence. Američtí diplomaté místo toho uchystali dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle níž mělo Rusko přijmout zodpovědnost za odstranění chemických zbraní ze Sýrie. Syrská občanská válka pokračovala bez přímé účasti USA.
Podle svého nedávného rozhovoru s Jeffreym Goldbergem v časopise Atlantic je Obama „velmi hrdý“ na okamžik, kdy se po dlouhém přemýšlení a zvažování postavil svým poradcům a rozhodl se nehrát podle „washingtonské příručky“. Ne všichni mu za to tleskali. Podle Goldberga si tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová v soukromí postěžovala, že „pokud říkáte, že udeříte, musíte udeřit“. Obama však odmítl dát prioritu důvěryhodnosti: „Shazovat na někoho bomby, abyste mu dokázali, že jste ochotni na někoho shazovat bomby,“ prohlásil, „je dost možná nejhorší důvod k použití síly.“
Obamův postoj byl v souladu s jeho dnes už proslulou zahraničně-politickou a bezpečnostně-politickou mantrou: „Nedělejte kraviny.“ Tato poučka má být zjevnou narážkou na pomýlené rozhodnutí jeho předchůdce intervenovat v Iráku; obecněji však vystihuje způsob, jímž Obama přistupuje k rovnováze rizik obsažených v závažných politických rozhodnutích. Obavy o vlastní důvěryhodnost evidentně nepovažuje za natolik důležité, aby si jimi nechal svazovat ruce. Optimálnost konečného řešení má pro něj větší význam než konzistentnost s předchozími výroky. Zachování svobody rozhodnutí při řešení problému je důležitější než vyslání správného signálu. Úsudek by neměl být ničím zatemněný.