A man carries a dog with Spanish football shirt and glasses Brais G Rouco/SOPA Images/LightRocket via Getty Images

Proč nestačí milovat naše zvířata

PRINCETON – Ve Spojených státech žije zhruba 184 milionů psů a koček; ve dvou třetinách amerických domácností žije nějaké zvíře, jimž se lidově říká „domácí mazlíčci“. Obhájci práv zvířat však považují tento výraz za ponižující a dávají přednost termínu „zvířecí společník“. Faktem zůstává, že v mnoha domácnostech jsou psi nebo kočky pokládáni za členy rodiny. Lidé jim poskytují vše, co potřebují nebo co mají rádi, a ještě spoustu věcí navíc, mimo jiné luxusní pamlsky a oblečení.

Výdaje na zvířecí společníky v USA v posledních deseti letech rychle rostou a od roku 2008 se zvýšily z již tak úctyhodných 43 miliard dolarů na letošních odhadovaných 72 miliard. A podobné trendy jsou patrné i jinde. Například v Číně vlastnili lidé v roce 2015 odhadem 100 milionů psů a koček a toto číslo nadále stoupá.

Jakkoliv se tyto údaje mohou zdát vysoké, oproti 65 miliardám zvířat chovaných ročně na celém světě kvůli potravinám jsou to zanedbatelná čísla. Obecně platí, že zvířecí společníci se mají mnohem lépe než průmyslově chovaná prasata, krávy a kuřata. Kdybyste v nejblahobytnějších zemích zavírali psy na dlouhé měsíce do klecí podobných výběhům, v nichž jsou na průmyslových farmách často chována prasata, vystavovali byste se trestnímu stíhání.

Navzdory tomu, že k psům a kočkám přistupují lidé pozitivněji, mají i mnohá tato zvířata mizerný život. Psi jsou na rozdíl od koček společenští živočichové a obvykle se jim bez společnosti nedaří dobře. Jak ve své knize Thanking the Monkeypoznamenává Karen Dawnová, u lidí se pobyt na samotce pokládá za krutý trest. Pro zvíře zvyklé žít ve smečce je však samota ještě krutější. Podle jejích slov jsou naši zvířecí společníci až příliš často „otroky lásky“.

Příslušníci psích ras, které byly zvyklé lovit zvěř nebo hlídat ovce, často trpí nemožností řídit se vrozenými instinkty. Jiné rasy jsou zase šlechtěny tak, aby uspokojovaly nás, což si mnohdy vybírá těžkou daň na zvířatech samotných. Buldoci trpí kvůli způsobu šlechtění několika zdravotními problémy včetně dýchacích obtíží a dalmatini často neslyší, protože stejné geny, které vytvářejí žádoucí skvrny na jejich srsti, zároveň způsobují hluchotu.

A pak jsou zde specifické problémy, když se módními „domácími mazlíčky“ stanou exotičtější zvířata. Chov ptáků v klecích, které jim brání létat, snad ani nestojí za komentář. V Číně přišli v poslední době do módy kosmani zakrslí, jimž se také říká „prstové opice“, protože jsou tak malí, že se mohou posadit člověku na prst. Lidé si mohou koupit jediný exemplář coby novinku, ale kosmani jsou nesmírně společenská zvířata, která obvykle žijí ve skupině, a jsou-li chováni o samotě, budou trpět a uhynou bez ohledu na to, kolik pozornosti jim lidé věnují.

What do you think?

Help us improve On Point by taking this short survey.

Take survey

A i kdyby se tyto problémy podařilo překonat, vysoký počet zvířecích společníků má i další důsledky. Velká poptávka vede k vzestupu komerčních velkochovatelů štěňat, kteří často chovají psy v úděsných podmínkách. Roztomilá štěňátka a koťátka, která si člověk koupí z náhlého popudu, zestárnou, přestanou být tak přitažlivá a lidé je pak často opouštějí. Opuštěné i venku žijící kočky pravidelně zabíjejí ptáky a drobné savce. Podle jedné studie usmrtí kočky – ve většině případů bez majitele – pouze v USA odhadem 1-4 miliardy ptáků a 6-22 miliard drobných savců ročně. Tyto údaje byly zpochybněny, ale nikdo nerozporuje, že jde o vysoké číslo a že má v některých místech dopad na přežití jiných druhů.

A pak je zde příspěvek všech těchto masožravých zvířecích společníků ke klimatickým změnám. Profesor zeměpisu na Kalifornské univerzitě (UCLA) Gregory Okin tvrdí, že kdyby všichni psi a kočky v USA představovali samostatný stát, řadil by se tento stát na páté místo na světě ve spotřebě masa – hned za Ruskem, Brazílií, Spojenými státy a Čínou. Vzhledem k vysokému objemu emisí skleníkových plynů při produkci masa jde o velmi významný dodatečný příspěvek ke klimatickým změnám. Okin naznačuje, že by bylo žádoucí, kdyby se lidé přeorientovali na menší býložravá zvířata. (Na základě osobních zkušeností můžeme doporučit krysy, protože jsou to roztomilí a čistotní zvířecí společníci, kteří se spokojí s obilnou stravou.)

Nemáte-li zvířecího společníka a uvažujete o jeho pořízení, pak vám radíme, abyste si to nerozmysleli dvakrát, ale raději hned třikrát. Ptejte se sami sebe: Bude to dobré pro mě? Bude to dobré pro zvíře? Bude to dobré pro životní prostředí?

A pokud už zvířecího společníka máte, ptejte se sami sebe, zda berete v potaz jeho skutečné potřeby. Možná si myslíte, že ho bezvýhradně milujete a že je to dobré, ale možná o jeho skutečné povaze a potřebách víte méně, než se domníváte. Neinformovaná láska nemusí být bez ohledu na vaše ryzí úmysly tím, co váš zvířecí společník potřebuje. A přemýšlejte také, jak můžete zmenšit jeho škodlivý vliv na životní prostředí.

Chtějte vědět víc a nesnažte se přetvářet zvířata k obrazu svému. Mají vlastní život. A nejsou na světě proto, aby uspokojovala vás.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/WkvYLeD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.