migrant worker Abid Katib/Getty Images

Migrační supervelmoc

LONDÝN – Vstoupili jsme do éry migrace. Kdyby všichni lidé žijící mimo rodnou vlast vytvořili samostatný stát – jakousi republiku vykořeněných –, byla by to pátá nejlidnatější země na světě, s počtem obyvatel převyšujícím 240 milionů lidí.

O tom, jak svět v pohybu mění národní politiku, sice bylo napsáno mnohé, avšak geopolitickým dopadům migrace se věnuje jen malá pozornost. Masový pohyb lidí však už dnes vytváří tři druhy migračních supervelmocí: nových kolonizátorů, integrátorů a států na pomezí.

Noví kolonizátoři dávají vzpomenout na osadníky z Evropy, kteří se v osmnáctém a devatenáctém století rozšířili po celém světě, z čehož měli prospěch nejen oni sami, ale i jejich domovina. Rovněž nejmobilnější populace jednadvacátého století pomáhají svým domovským zemím získat přístup na trhy i k technologiím a také politický hlas ve světě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ddcTCgD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.