27

“Náročné volby” MMF ohledně Řecka

ATÉNY – Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard nedávno položil jednoduchou a důležitou otázku: “Jak moc se musí přizpůsobit Řecko a jak moc se musí přizpůsobit jeho věřitelé?” To však vyvolává dvě další otázky: Jak moc se již Řecko přizpůsobilo? A udělali vlastně vůbec něco jeho věřitelé?

Řecká vláda v květnu 2010 odsouhlasila fiskální korekci ve výši 16% HDP mezi léty 2010 a 2013. Výsledkem toho bylo, že se Řecko minulý rok dostalo z primárního rozpočtového deficitu (který nezahrnuje platby úroků z dluhů) ve výši více než 10% HDP do primární rovnováhy – jde o největší takový obrat v pokrizové Evropě.

MMF původně předpovídal, že se reálné HDP (očištěné od inflace) sníží v období 2010-2011 o zhruba 5%, stabilizuje v roce 2012 a dále pak poroste. HDP se však propadlo o 25% a nezvedlo se. A protože nominální HDP se v roce 2014 propadlo a dále klesá, poměr dluh/HDP, který se měl před třemi lety stabilizovat, pokračuje ve svém růstu.

Blanchard v roce 2012 poznamenal, že Řecko souhlasilo “s vytvořením dostatku primárního přebytku k omezení svého zadlužení“ a s přijetím “mnoha reforem, které by měly vést k většímu růstu.“ Tyto takzvané reformy zahrnovaly výrazně nižší veřejné výdaje, redukce minimální mzdy, privatizaci za nízké ceny konec kolektivního vyjednávání a výrazné penzijní škrty. I když to Řecko udělalo, propad pokračoval.