NEW YORK – V listopadu uplyne padesát let ode dne, kdy byl v texaském Dallasu spáchán atentát na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Mnozí Američané se domnívají, že tato tragická událost znamenala ztrátu národní nevinnosti. To je samozřejmě nesmysl. Dějiny Spojených států jsou stejně jako dějiny všech zemí zbrocené krví.
Z dnešní perspektivy se však Kennedyho prezidentské působení jeví jako vrchol americké prestiže. Necelých pět měsíců před svou násilnou smrtí dokázal Kennedy vyburcovat obrovské shromáždění Němců uprostřed Berlína, frontové linie studené války, k téměř hysterickému nadšení svým slavným výrokem „Ich bin ein Berliner“.
Pro mnoho milionů lidí byla Kennedyho Amerika symbolem svobody a naděje. Stejně jako země, kterou reprezentoval, se zdál Kennedy i jeho manželka Jacqueline nesmírně mladý, půvabný, bohatý a plný laskavé energie. USA byly místem, k němuž se vzhlíželo, modelem, silou dobra ve světě plném zla.
NEW YORK – V listopadu uplyne padesát let ode dne, kdy byl v texaském Dallasu spáchán atentát na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Mnozí Američané se domnívají, že tato tragická událost znamenala ztrátu národní nevinnosti. To je samozřejmě nesmysl. Dějiny Spojených států jsou stejně jako dějiny všech zemí zbrocené krví.
Z dnešní perspektivy se však Kennedyho prezidentské působení jeví jako vrchol americké prestiže. Necelých pět měsíců před svou násilnou smrtí dokázal Kennedy vyburcovat obrovské shromáždění Němců uprostřed Berlína, frontové linie studené války, k téměř hysterickému nadšení svým slavným výrokem „Ich bin ein Berliner“.
Pro mnoho milionů lidí byla Kennedyho Amerika symbolem svobody a naděje. Stejně jako země, kterou reprezentoval, se zdál Kennedy i jeho manželka Jacqueline nesmírně mladý, půvabný, bohatý a plný laskavé energie. USA byly místem, k němuž se vzhlíželo, modelem, silou dobra ve světě plném zla.