3

Abeho dlouhý pochod

TOKIO – Koaliční vláda japonského premiéra Šinzó Abeho se rozhodla „nově interpretovat“ poválečnou japonskou ústavu. Podle článku 9 ústavy, kterou američtí právníci sepsali v roce 1946, kdy Japonsko okupovali spojenci, se země zříká „války jako svrchovaného práva státu a hrozby či použití síly jako prostředku urovnání mezinárodních sporů“. Nová interpretace by Japonsku umožnila použít vojenskou sílu na podporu spojence, bude-li ohrožena japonská bezpečnost.

Abe se rozhodl ústavu nově interpretovat, protože její revize by vyžadovala souhlas dvou třetin japonského parlamentu. Vzhledem k tomu, že většina Japonců je na vojenskou sílu stále alergická, by bylo zajištění dostatečného počtu hlasů nemožné.

Reinterpretace bude mít téměř jistě za následek protesty Číny a Jižní Koreje proti obnovenému japonskému militarismu. Jelikož je Abe nacionalistickým vnukem bývalého premiéra, který byl ve své době zatčen jako válečný zločinec, a protože se veřejně poklonil vojákům, kteří za druhé světové války padli za císaře, mohly by se tyto protesty jevit jako opodstatněné.

Abeho rozchod s japonským pacifistickým konsensem je nesporný. Okolnosti, za nichž by Japonsko použilo sílu, jsou ovšem tak omezené, že k obrodě militarismu to má stále velmi daleko. Znepokojivější je dopad na japonskou demokracii: volené vlády jednoduše nemění význam ústavy, aniž by se obtěžovaly získat pro to podporu parlamentu.