21

Americké pozdní imperiální dilema

NEW YORK – Americký prezident Barack Obama čelí útoku – ze strany takzvaných liberálních jestřábů stojících více či méně nalevo od středu, ale i ze strany aktivních intervencionistů na pravici – za to, že je slabým prezidentem, který vede Ameriku unavenou válkou (ba dokonce unavenou světem) k ústupu.

Obamovi kritikové na levici i na pravici se domnívají, že Spojené státy mají jedinečné poslání vtiskovat svou vizi světu. Jediný rozdíl je v tom, že ti první ospravedlňují své názory řečmi o demokracii a lidských právech, zatímco ti druzí žádné podobné ospravedlnění nepotřebují, protože Amerika je přece nejskvělejší zemí na planetě.

Buď jak buď, předpoklad, že USA by měly energicky vést, se opírá o představu, že bez dobrotivé hegemonické síly, která bude dělat světu četníka, nastane chaos a vládu převezmou zlovolnější síly. Tento názor vyjádřil nejjasněji v nedávném článku konzervativní zahraničně-politický myslitel Robert Kagan.

Podle Kaganova názoru nelze na jiné země spoléhat, že se bez silného vedení USA budou chovat zodpovědně. Stejně jako jiní jestřábi upozorňuje také on nejen na to, že se diktátoři budou chovat špatně, pokud k tomu dostanou příležitost, což je rozhodně možné, ale i na to, že demokratické spojence musí držet v patřičných mezích pevná ruka hegemona.