Pokrytectví na volném moři?

Před třiceti lety zabíjela australská plavidla s vládním požehnáním u západoaustralského pobřeží vorvaně obrovské. Minulý měsíc stála Austrálie v čele mezinárodních protestů proti plánu Japonska zabít 50 keporkaků. Japonsko pod sílícím tlakem oznámilo, že plán o rok nebo dva odsouvá. Změna názoru veřejnosti na lov velryb je dramatická, a to nejen v Austrálii.

Organizace Greenpeace zahájila protesty proti lovu velryb Austrálií a vláda jmenovala soudce ve výslužbě Sydneyho Frosta do čela vyšetřování této praxe. Jako znepokojený Australan a profesor filozofie, který se zabývá etikou našeho zacházení se zvířaty, jsem také podal příspěvek.

Neargumentoval jsem tím, že lov velryb by měl ustat, protože velryby jsou ohrožený druh. Věděl jsem, že stejný argument vznese mnoho odborných ekologů a mořských biologů. Místo toho jsem uvedl, že velryby jsou společenští živočichové s velkými mozky, kteří jsou schopni těšit se ze života a cítit bolest – a to nejen fyzickou bolest, ale velmi pravděpodobně také stesk ze ztráty příslušníka svého hejna.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/NTrXRXf/cs;