4

Nechte internet nezdaněný

WASHINGTON, DC – Když zažehnete jeden z největších protestů ve východní Evropě od pádu komunismu, tak je vám jasné, že jste vzbudili zájem voličů. Což je přesně to, co udělala maďarská vláda svým nedávným návrhem na “internetovou daň“ ve výši 50 centů (($0.62) za gigabyte. V Budapešti se shromáždilo více než 100 000 protestujících, zuřících z politické symboliky daně a jejího reálného dopadu na ekonomiku. Vláda v čele premiérem Viktorem Orbánem velice rychle z návrhu ustoupila.

Daň navržená Maďarskem byla absurdní – podobné by bylo snad jen stanovení poplatků za četbu knih či zpoplatnění konverzace s přáteli. Nicméně, i přes to, že byl návrh odložen (s náznakem od Orbána, že se ho pokusí oživit v jiné podobě), zůstává nepříjemným příkladem zneklidňujícího trendu. Poměrně velký počet zemí totiž zavedl daně či cla na použití informačních a komunikačních technologií (ICT). Celkově 31 zemí, včetně Turecka, Brazílie a Řecka, přidává v ICT pět a více procent nad rámec standardní daně z přidané hodnoty.

V Maďarsku by navrhovaná daň byla tíživá především kvůli tomu, že by zvýšila ceny mobilních dat o 5-15% a ještě více pak zdražila pevné širokopásmové připojení. Pro mladé a chudé by to byla znatelná zátěž. Po veřejné nevoli spěšně navržený strop ve výši 2,30 € na osobu by nízkopřijmovým uživatelům internetu stejně příliš nepomohl a zároveň by drasticky redukoval příjmy z této daně.

Protestující v Budapešti upozornily, že je to pro Maďarsko chybná daň. A je chybná i pro jiné země. Státy svazované nedostatkem financí zavádějí tyto daně, protože ICT zboží a služby jsou snadným cílem pro finanční úřady. Někdy je také ICT zboží a služby chybně kategorizováno jako luxusní výrobky – jako kdyby internet nebyl běžnou součástí životů všech.