Christophe Calais/Getty Images

Počítat, co se v rozvoji počítá

NEW YORK – Prizmatem většiny lidí se „rozvoj“ nejlépe měří kvantitou změn – třeba přírůstky průměrného příjmu, střední délkou života či roků strávených ve škole. Index lidského rozvoje (HDI), kompozitní měřítko celostátního pokroku, na nějž dohlíží má kancelář v Rozvojovém programu OSN, spojuje všechny tři statistické údaje, aby země seřadil ve vzájemném srovnání.

Mnozí si ale neuvědomují, že taková měřítka jsou sice užitečná, ale nepostihují vývoj ve všech souvislostech. Abychom skutečně porozuměli míře vyspělosti země, musíme také vědět, jak se pokrok promítá do lidských životů. A k takovému pochopení je zapotřebí brát v úvahu kvalitu vykazovaných změn.

Když statistici porovnávají země, potřebují souměřitelná data. K porovnání například školní docházky by výzkumníci v každé zemi sečetli zapsané žáky a studenty v poměru ke všem dětem ve školním věku (třebaže v mnoha rozvojových zemích, kde vedení záznamů není vždy standardizované, může i to být problém).

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/gZIJUq4/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.