MADRID – Čtvrt století od publikace prvního Human Development Report v roce 1990, učinil svět obrovský pokrok ve snižování chudoby a zlepšování zdraví, vzdělání a životních podmínek pro stovky milionů lidí. Ale navzdory tomu, jak působivé mohou tyto výsledky být, nebyl jejich efekt rozšířen stejnoměrně. Jak mezi zeměmi, tak v rámci zemí zůstávají v lidském rozvoji obrovské rozdíly.
Vezměme si dětskou úmrtnost. Na Islandu připadnou na 1000 novorozených dětí dvě úmrtí během prvního roku života. V Mosambiku je toto číslo 120. Obdobný příklad je v Bolívii, kde mají děti narozené matkám bez vzdělání dvakrát větší pravděpodobnost, že zemřou během prvního roku života, než děti narozené matkám s alespoň sekundárním vzděláním. A tyto rozdíly pokračují napříč životem osoby. Pětileté dítě narozené do nízkopříjmové domácnosti ve střední Americe je v průměru o šest centimetrů menší, než dítě narozené do domácnosti s vysokými příjmy.
Takové rozdíly ve společnosti zakořenily z mnoha důvodů. Patří mezi ně “vertikální nerovnosti“ jako jsou nerovná distribuce příjmů, stejně jako “horizontální nerovnosti,“ které existují ve skupinách kvůli faktorům jako je rasa, pohlaví a etnicita, a také ty, které se vytvářejí ve společenstvích díky rezidenční segregaci.
MADRID – Čtvrt století od publikace prvního Human Development Report v roce 1990, učinil svět obrovský pokrok ve snižování chudoby a zlepšování zdraví, vzdělání a životních podmínek pro stovky milionů lidí. Ale navzdory tomu, jak působivé mohou tyto výsledky být, nebyl jejich efekt rozšířen stejnoměrně. Jak mezi zeměmi, tak v rámci zemí zůstávají v lidském rozvoji obrovské rozdíly.
Vezměme si dětskou úmrtnost. Na Islandu připadnou na 1000 novorozených dětí dvě úmrtí během prvního roku života. V Mosambiku je toto číslo 120. Obdobný příklad je v Bolívii, kde mají děti narozené matkám bez vzdělání dvakrát větší pravděpodobnost, že zemřou během prvního roku života, než děti narozené matkám s alespoň sekundárním vzděláním. A tyto rozdíly pokračují napříč životem osoby. Pětileté dítě narozené do nízkopříjmové domácnosti ve střední Americe je v průměru o šest centimetrů menší, než dítě narozené do domácnosti s vysokými příjmy.
Takové rozdíly ve společnosti zakořenily z mnoha důvodů. Patří mezi ně “vertikální nerovnosti“ jako jsou nerovná distribuce příjmů, stejně jako “horizontální nerovnosti,“ které existují ve skupinách kvůli faktorům jako je rasa, pohlaví a etnicita, a také ty, které se vytvářejí ve společenstvích díky rezidenční segregaci.