Jak sjednocená je „nová Evropa"?

Z hlediska dlouholetých členských států Evropské unie je osm postkomunistických zemí, které - spolu s Kyprem a Maltou - vstoupily 1. května do EU, zdánlivě sjednoceno v postojích k nejvýznamnějším otázkám. Od intervence Spojených států v Iráku se mnozí Západoevropané skutečně dívají na nové členské země EU z východu Evropy jako na jakýsi blok.

Dělení Evropy na „novou" a „starou" v podání amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda bylo především chytrým taktickým manévrem, který pomohl Bushově administrativě prosadit svou prostřednictvím osvědčené strategie „rozděl a panuj". Přestože však toto dělení odráželo skutečné rozdíly mezi zavedenými členy EU a nováčky, podařilo se mu rovněž upevnit falešný dojem, že noví členové EU mají též podobnou identitu a politickou agendu. Rumsfeldovy poznámky byly rozvratné, protože západní Evropa, jak se zdá, toho ví o východní polovině kontinentu ještě méně než Američané.

Ve skutečnosti existují mezi novými členy EU velké rozdíly. Dokonce i v otázce Iráku zde panovala jen pramalá jednota. Zatímco některé země - řekněme Polsko - válečné úsilí Ameriky silně podporovaly, jiné se snažily vyvážit svou podporu USA „pochopením" pro stanoviska Německa a Francie. Další státy - například Slovinsko - pak stály na straně „staré Evropy".

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/6MHSW2m/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.