Jak sjednocená je „nová Evropa"?

Z hlediska dlouholetých členských států Evropské unie je osm postkomunistických zemí, které - spolu s Kyprem a Maltou - vstoupily 1. května do EU, zdánlivě sjednoceno v postojích k nejvýznamnějším otázkám. Od intervence Spojených států v Iráku se mnozí Západoevropané skutečně dívají na nové členské země EU z východu Evropy jako na jakýsi blok.

Dělení Evropy na „novou" a „starou" v podání amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda bylo především chytrým taktickým manévrem, který pomohl Bushově administrativě prosadit svou prostřednictvím osvědčené strategie „rozděl a panuj". Přestože však toto dělení odráželo skutečné rozdíly mezi zavedenými členy EU a nováčky, podařilo se mu rovněž upevnit falešný dojem, že noví členové EU mají též podobnou identitu a politickou agendu. Rumsfeldovy poznámky byly rozvratné, protože západní Evropa, jak se zdá, toho ví o východní polovině kontinentu ještě méně než Američané.

Ve skutečnosti existují mezi novými členy EU velké rozdíly. Dokonce i v otázce Iráku zde panovala jen pramalá jednota. Zatímco některé země - řekněme Polsko - válečné úsilí Ameriky silně podporovaly, jiné se snažily vyvážit svou podporu USA „pochopením" pro stanoviska Německa a Francie. Další státy - například Slovinsko - pak stály na straně „staré Evropy".

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/6MHSW2m/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.