31

Jak by Trump oslabil Ameriku

CAMBRIDGE – Donald Trump, předpokládaný kandidát Republikánské strany na prezidenta USA, vyjádřil hlubokou skepsi vůči hodnotě amerických spojenectví. Jeho pohled na svět silně zapadá do devatenáctého století.

Tehdy se Spojené státy řídily radou George Washingtona vyhýbat se „svazujícím spojenectvím“ a prosazovaly Monroeovu doktrínu, která se zaměřovala na zájmy USA na západní polokouli. Bez početného stálého vojska (a s námořnictvem, které bylo v 70. letech 19. století menší než chilské) USA v globální rovnováze moci devatenáctého století hrály podružnou roli.

To se rozhodně změnilo s americkým vstupem do první světové války, kdy se Woodrow Wilson odklonil od tradice a poslal americká vojska bojovat do Evropy. Nadto navrhl Společnost národů, která by kolektivně organizovala bezpečnost na celosvětovém základě.

Když ale senát roku 1919 odmítl členství USA ve Společnosti národů, vojáci zůstali doma a Amerika „se vrátila k normálu“. Přestože tou dobou už USA byly významným globálním aktérem, přiklonily se k zarytému izolacionismu. Absence USA ve spojenectvích připravila ve 30. letech půdu pro katastrofální desetiletí poznamenané ekonomickou depresí, genocidou a další světovou válkou.