0

Jak se oběti terorismu mění v pachatele zla

Proč se Amerika dostala do dnešní šlamastyky? Jedenácté září bylo traumatickým zážitkem, který národem otřásl až do morku kostí. Běh dějin by však vůbec nesměřoval k horšímu, kdyby prezident Bush nereagoval tak, jak reagoval. Jako řečnická figura bylo vyhlášení války proti terorismu pochopitelné, ba možná adekvátní. Potíž tkví v tom, že prezident Bush to vzal doslova.

Jsem přesvědčen, že mezi touto skutečností a týráním zadržených osob ze strany vojáků USA ve věznici Abú Ghrajb existuje přímá souvislost. Dění v Abú Ghrajb nebylo důsledkem vlivu několika zkažených jedinců, ale modelem tolerovaným, ba dokonce podporovaným americkými úřady. Na vojenské výslechy například obvykle přes polopropustné zrcadlo dohlíží Sbor generální vojenské prokuratury, avšak tato praxe byla v Afghánistánu a v Iráku pozastavena. Mezinárodní červený kříž i další subjekty si na zneužívání začaly stěžovat už v prosinci 2002.

Není těžké pochopit, jak terorismus může vést k mučení. Loni v létě jsem se na schůzce investorů z Wall Street neformálně dotazoval, zda by přimhouřili oko nad použitím mučení s cílem zabránit teroristickému útoku. Většina účastníků doufala, že by se věc odehrála, aniž by se o ní dozvěděli.

Američané jsou teď naneštěstí oběťmi, které se proměnily v pachatele zla. Od září 2001 si válka proti teroru vyžádala víc nevinných obětí než teroristické útoky z 11. září. Tato skutečnost zůstává na vnitropolitické scéně bez povšimnutí, protože oběti války proti teroru nejsou Američané. Ostatní země v tom ale tutéž odlišnost nevidí a mínění světa se obrátilo proti Americe.