Hlad po vědě

AMSTERDAM – V deltě Mekongu sklízejí zemědělci 6-7 tun rýže na hektar v suchém období a 4-5 tun na hektar ve vlhkém období díky použití rychle zrajících odrůd rýže, které umožňují až tři sklizně ročně. Naproti tomu západoafričtí pěstitelé rýže sklízejí z jednoho hektaru pouhé 1,5 tuny tradiční „horské rýže“ za rok, přičemž další obilniny nevynášejí více než tunu – toto číslo je srovnatelné s výnosy ve středověké Evropě.

Takové nepoměry nejsou nutné. Šíření zemědělských technologií – od účinnějších strojů až po odrůdy plodin s vyšším výnosem nebo větší odolností – má potenciál podstatně snížit rozdíly v produktivitě, i když odlišnosti mezi různými klimaty a producenty přetrvají.

Například nový kultivar africké rýže s názvem Nerica má trojnásobně vyšší roční výnos. Zdokonalené metody chovu, kvalitnější strava a lepší veterinární péče zase v posledních čtyřech desetiletích více než zdvojnásobily průměrnou celosvětovou produkci mléka. Regionální diskrepance přesto zůstávají obrovské: krávy v Nizozemsku dokážou produkovat zhruba 9000 litrů mléka ročně, zatímco plemena zebu v tropech produkují pouze asi 300 litrů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/a99EbA2/cs;