0

Kdy už je transparentnosti příliš?

PRINCETON – V široké škále politických oblastí se jako pojem dne jeví transparentnost. Je ale větší transparentnost vždy ku prospěchu?

Od chvíle, kdy v roce 2008 propukla finanční krize, ozývá se volání po „větší transparentnosti“ ve finančních službách. Zákon reformující finančnictví, který minulý měsíc prošel Kongresem Spojených států, od bank a dalších firem nabízejících finanční služby požaduje zlepšení transparentnosti. Díky usilovné práci organizace Oxfam America a koalice Publish What You Pay navíc zákon nutí ropné a těžební společnosti – americké i zahraniční –, které chtějí v USA získat kapitál, aby zveřejnily své platby ve prospěch vlád v zemích, kde působí.

Pro mnoho chudých zemí je bohatství v přírodních zdrojích spíše prokletím než přínosem. Zkorumpovaní vládci používají miliardy, jež dostávají od ropných a těžebních společností, na osobní libůstky nebo na nákupy zbraní k potlačování demokratických hnutí odporu.

Ovšemže transparentnost samotná tomu nezabrání, ale všem ukáže, kolik vládci inkasují a kdo je financuje. Člověk doufá, že to změní přístup korporací, které se obohacují tím, že uplácejí diktátory, aby získaly právo těžit cenné zdroje patřící celé zemi. Přijímat něco, o čem víme, že je to kradené zboží, se všude na světě považuje za zločin – kromě případů, zdá se, kdy zboží kradou diktátoři lidem, jež ovládají.