Jak hodně by mělo záležet na pohlaví?

VARŠAVA/MELBOURNE – Jenna Talackova se v březnu dostala do finále soutěže Miss Universe Canada, ale poté byla diskvalifikována, protože prý není „ženou od narození“. Vysoká a krásná blondýnka sdělila médiím, že se za ženu považuje od čtyř let věku, ve 14 letech zahájila hormonální léčbu a v 19 letech si nechala přeoperovat pohlaví. Její diskvalifikace vyvolává otázku, co to skutečně znamená být „miss“.

Otázky širšího významu pak vyvolal případ osmiletého dítěte z Los Angeles, které je anatomicky ženského pohlaví, ale obléká se jako chlapec a chce za něj být pokládáno. Jeho matka se ho neúspěšně snažila zapsat jako chlapce na soukromou školu. Je však skutečně podstatné, aby každá lidská bytost byla označena jako „muž“ nebo „žena“ v souladu se svým biologickým pohlavím?

Lidé překračující hranice pohlaví trpí jasnou diskriminací. Americké Národní centrum pro transgenderovou rovnost a Národní operační skupina gayů a leseb zveřejnily loni průzkum, z něhož vyplývalo, že mezi transsexuály je dvakrát více nezaměstnaných než mezi ostatními lidmi. Devadesát procent respondentů, kteří zaměstnání měli, navíc uvedlo, že se v práci setkávají se špatným zacházením, jako jsou obtěžování, posměšky, nepřiměřené sdílení informací o jejich osobě nadřízenými či spolupracovníky nebo potíže s přístupem na toalety.

https://prosyn.org/pFLzcx6cs