Jak nezávislá je Evropská centrální banka?

S nadcházejícím přijetím až dvanácti nových členů do Evropské unie se v nejžhavějších kandidátských zemích rozhořívá debata o tom, zda brzký přechod na euro zpomalí či urychlí dohánění růstu jejich ekonomik na úroveň dnešních členských zemí. Rozšíření měnové unie s sebou ale přináší závažné otázky také pro dnešní členy eurozóny: představuje formální politická nezávislost Evropské centrální banky (ECB) její skutečně nezávislé politické rozhodování? A pokud ne, povede rozšíření k dalšímu zhoršení celé situace - uvědomíme-li si, že zájmy členských států ECB se budou rozcházet ještě více než teď?

Každý nový člen evropské měnové unie deleguje do Řídící rady ECB - skupiny, která má na starosti měnovou politiku eurozóny - jednoho svého představitele S osmnácti členy je Řídící rada ECB už dnes větší než řídící orgány amerického Federálního rezervního úřadu, Bank of England či Bank of Japan. Je tedy nejvyšší čas, aby ECB svou Řídící radu reformovala, nechce-li se vystavit riziku, že se stane těžkopádnou a nezvládnutelnou institucí.

Dohoda z Nice sice restrukturalizaci Řídící rady nedovoluje, umožňuje ale změny v pravidlech jejího hlasování. Stávající pravidlo jednoho hlasu na jednoho člena by tak možná bylo vhodné nahradit systémem rotace hlasů členů rady či seskupením členských zemí do hlasovacích bloků.